Provinilost

22. prosince 2007 v 18:17 | kolka |  Povídky kolky
No napsala jsem zatím jednu takovou jednorázovku, je krátká :o) ale doufám že to nevadí. A co se týče té mojí povídky nevím, kdy bude další díl. Potřebuju inspiraci na další díl a zatím mě nic nenapadá. Tak se nezlobte.

Odcházela z jeho pohřbu, bylo tam moc lidí a dívali se na ní jako na vraha. Brečela a přesto mířila k jeho domu. Zastavila se a vešla dovnitř. Stoupla si do prázdného pokoje, měl tam pouze pár věcí, ale u postele měl její fotky. Nikdy bez nich nikam neodcházel, na mise si vždycky minimálně jednu vzal. Tentokrát ne. Položila hlavu na jeho postel a přemýšlela na jejich poslední misi. Opravdu byla poslední, pro něj. "Proč si to udělal?" ptala se sama sebe. Zachránil ji, když jí chtěli zabít. Nenáviděla se za to. Zemřel její vinou. Chtěla být s ním, vždycky. Když umíral řekl jí: "Žij život tak abys ničeho nelitovala. Já jsem se tím řídil celý dlouhý čas, a nelituji toho co jsem TEĎ udělal, protože ty budeš šťastná……" Nebude šťastná, NIKDY. On byl pro ni štěstím, ale teď jeho hvězda zhasla. Chtěla se sním alespoň ještě jednou vidět. Potichu odříkávala své přání, když venku vyšla první hvězda. V místnosti se ochladilo. "C-co kde to jsem?" ozval se známý hlas. Podívala se na něj a oči se jí rozzářili. "NARUTO!" vydechla ze sebe celá uplakaná. "HINATO!, co se to stalo?" ptal se celý zmatený. "J-já nevím…" řekla popravdě. Usmál se na ní. "Naruto, nikdy nebudu šťastná….bez TEBE." Podíval se na ní a v očích měl zmatek. Pochvíli se k ní sklonil a podal jí nůž. "K ničemu tě nenutím, nechci abys byla smutná, ale rozmysli se dobře…" stoupla si a zahleděla se mu do očí. Byly krásně modré takové jako si je pamatovala, ale tentokrát v nich byly obavy. Ne jako vždycky jistota. Bál se o ní, nechtěl aby umřela, chtěl pro ní lepší život, ale ona to odmítala. Otočila nůž k sobě ostřím, slyšela z venku hlasy a kroky. Zavřela oči a cítila jak jí nůž zajel do těla. Do pokoje přiběhla celá její rodina a přátelé její i Narutovo. Povívala se na ně šťastnýma očima a řekla. "Nezlobte se, ale bude to takhle lepší." Poté spadla na studenou podlahu a cítila úlevu.Najednou se vznášela nad svým tělem a viděla jak se jí všichni snaží zachránit. Už bylo pozdě. Byla to její vůle a ona se vrátit nechtěla. Nechtěla denně snášet pohledy lidí, které jasně říkali. "To ona, to ona za to může že je náš hokage mrtvý." Takhle to bude lepší pro ni i pro ostatní. Naruto k ní přišel a chytil jí za ruku. Naposledy se podívali dolů na ten zmatek jak se snažili oživit bezvládné tělo. Poté jí řekl: "Nenutil jsem tě ale jestli se chceš vrátit tak ještě můžeš." "Ne nechci, jdeme." Odpověděla mu s úsměvem na tváři. Otočili se a byly pryč….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kesidy kesidy | E-mail | Web | 22. prosince 2007 v 19:02 | Reagovat

jééééé to je tak smutný!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ale mooooooooooc hezkýýýýýý:) Ale jako jsem u toho jako měla na krajíčku...super povídka..jo doufám, že tě inspirace brzy zase chytne, páč já se hrozně těším na další díl tvý povídky..tak honem, honem:D

2 n!ka n!ka | 22. prosince 2007 v 19:57 | Reagovat

tak to bylo smutný ale šíleně krásný jen tak dál těším se na další tvoji povídku...........

3 Amy Amy | 4. ledna 2008 v 22:32 | Reagovat

SUPEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEER

fakt good good good

4 Sakura-neechan Sakura-neechan | 14. ledna 2008 v 18:50 | Reagovat

No teda!Ten kdo to napsal je talent!!!

5 Rock  Lee Rock Lee | E-mail | 24. března 2008 v 20:43 | Reagovat

Vážně je to kawai , i když trochu smutný=o)fakt sugoi

6 ajdalenka25 ajdalenka25 | E-mail | Web | 24. dubna 2008 v 20:42 | Reagovat

:'( fnuk.....taaka smutný ale nesmírně krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama