Leden 2008

Sasusaku 2

28. ledna 2008 v 22:17 | kolka |  Obrázky

Další videjko - Sakura a Sasuke:)

28. ledna 2008 v 19:06 | Kesidy |  Videa
No tohle je taky povedený videjko..jenom škoda, že se to nestane:(

SakuraxSasuke [Doujinshi]

28. ledna 2008 v 19:00 | Kesidy |  Videa
Krásný videjko:) mě se opravdu moooc líbí:)

Špatné sny? Vzpomínky? nebo Skutečnost?

28. ledna 2008 v 18:14 | kolka |  Povídky kolky
No napsala jsem další jednorázovku, napadla mě při nudné hodině fyziky. Nevím jestli se vám bude líbit...je totiž docela krátká, ale i tak jí zveřejním.... :o)
Seděl na studené zemi a díval se před sebe na velkou kamennou desku. Z očí mu padaly slzy a pořád dokola opakoval její jméno. Musel tam sedět už několik hodin, protože se začalo stmívat. Věděl, že ho ta dívka miluje, ale nikdy na to nedbal….a doplatil na to. Seděl tam a litoval, že jí nikdy neřekl "To se ti povedlo…." Nebo "Mám tě rád…" rvalo mu to srdce. Má vůbec smysl po tom všem ještě žít? Samozřejmě že má, ona si to tak přála….
FLASHBACK
Dívali se na sebe, pořád se jen dívali. Dva mladí muži sváděli oční boj s aktivovaným Sharinganem. Dívka byla vyčerpaná pořád na ně křičet, aby toho nechali, ale ani jeden si nedal říct…….Itachi se rozběhl proti Sasukemu, ale ten se jeho útoku vyhnul. Dívka nechtěla, aby se zabili, měla oba docela ráda a už se dál nemohla dívat na to jak se nenávidí. Podlý útok! Sasuke byl zraněný velmi vážně a Itachi na nic nečekal a chtěl to ukončit. Vytáhl bratrovu katanu, která ležela na zemi a vrhl se proti němu. RÁNA!.......KREV! Ale ne Sasukeho…….Sakura se postavila ráně, odhodlaně a důstojně…..Poté spadla. Sasuke jí vzal do náruče a odhrnul jí vlasy z čela. "S-Sakuro proč? Proč si to udělala." Zaptal se jí Sasuke a s vytřeštěnýma se očima se podíval na svého bratra, který byl ještě daleko zdrcenější než on. Itachi si k ní též kleknul a podíval se jí na ránu. Nedala se vyléčit a ona to věděla. Pak se na ní znova podíval a tentokrát řekl on…. "No tak odpověz mu …." "Slibte mi oba….aaa….že toho už necháte….j-já udělala jsem to proto, že …..chci, abyste byli znova jako bratři…..eh…..Itachi ….já v-vím že mě miluješ, několikrát jsi mi to řekl…..ale taky víš že já m-miluji S-S-Sasukeho. A Sasuke….o-odpusť Itachimu o o nic jiného tě nežádám….vždycky jsem tě -mi-mi-milovala…." Poté jí ruka spadla. "Sakuro, Sakuro néééé, prosim tě neumírej…" Křičel Sasuke nevědom si nikdy toho, že jí také miloval. Přiběhl zbytek týmu a hned se k nim vrhli. "Néééé běžte pryč, všichni!!!" Křičel na celé kolo a chránil mrtvou Sakuru vlastním tělem. Itachi to všechno sledoval, stoupnul si a všechny odehnal. Naruto na něj chtěl zaútočit , ale zastavil ho Sasukeho výkřik. "Nechte ho být! Je vám to jasné všichni zmizněte!!!" Začalo pršet a Sasuke držel pořád tělo mrtvého děvčete, a pořád, pořád volal její jméno. Itachi. Nikdy by nikdo tohle do něj neřekl, ale on Sasukeho utišil. Seděli na té promáčené zemi dlouho do noci….
KONEC FLASHBACKU
"Pojď už domů Sasuke." Ozval se za ním známý hlas. "Jsi tu od rána, musíš si odpočinout, budu to tu střežit za tebe." Naposledy se Sasuke podíval na fotku milované kunoichi a položil ji červenou růži na hrob. "Promiň Sakuro….je mi to líto." Řekl Sasuke a odešel…..



pro ajdalenku25 Na život a na smrt část 4:)

27. ledna 2008 v 21:22 | Kesidy |  Povídky Kess
Snažila jsem se napsat tenhle díl delší:) Snad se vám bude líbit....




Sakura se svou skupinou došla do vesnice. Byla tak ráda, že je zpátky ani nevěděla jak. Došla se skupinou na náměstí. "Tak jo, můžete jít domů.." Všichni se otočili a mířili pryč. "Byla jsem ráda, že jste se mnou vydrželi i přes moje hrozné chování.." řekla si potichu a otočila se. Netušila, že jí ostatní slyšeli. Otočili se a usmáli se, ale Sakura tam už nebyla. "Třeba je to pořád ta samá Sakura jako před čtyřmi roky." Sakura kráčela ke kanceláři Tsunade. Byla pěkně zamyšlená. Pořád přemýšlela ani nevěděla o čem.. Došla ke dveřím Tsunade a zabouchala na ně. "Pojďte dál!" zavolala Tsunade. Sakura vešla do kanceláře. "Dobrý den Tsunade, jsem zpět…" "Sakuro jsem ráda, že tě zase vidím." řekla Tsunade a usmála se na ní. "Tsunade mohu se vrátit zpět k ANBU, určitě mě už čekají.." "Dobře, Sakura jako chceš, doufala jsem, že zase když uvidíš Naruta a ostatní, že se rozhodneš vrátit se…" řekla Tsunade smutným hlasem. Sakura se podívala do země. "Je mi to líto, ale já se nemůžu vrátit, opustila jsem vesnici a přidala se k ANBU a navíc…." Sakura byla, ale vyrušena třetí osobou o které do teď nevěděla. "Tak to mě zajímá jak jsi se dostala k ANBU?!" Sakura rychle zvedla hlavu. "Ten hlas, to je….." Sakura se otočila. "Sasuke!!" Sasuke se na ní usmál, ale takovým provokativním úsměvem. Sakura se rychle otočila na Tsunade. "Co to má znamenat?!" a opřela se rukama o stůl a koukala se Tsunade přímo do očí. Tsunade zavřela oči a vzdychla si. "Tak jo Sakuro..asi se ti to nebude líbit, ale Sasuke se k nám vrátil.." "Cože?! Jak jste jenom mohla!!" "Mohla co Sakuro?!" Sakura se zvedla ruku a ukázala na Sasukeho. "Je to hledaný ninja!! Opustil nás!!! A vy ho necháte jen tak, aby se vrátil?! Po tom všem?!!" "Sakuro, samozřejmě, že jsem ho nepřijala zpět jen tak, ale zabil Itachiho a Orochimara taky.." "No a co pořád se plete do cesty, Itachi byl můj úkol!!….(Sakura se otočila na Sasukeho) Jak ses opovážil zabít Itachiho?!!!" Sasuke koukal na ní s otevřenou pusou a s vykulenými očima. Sakura zakroutila hlavou. "To je takový ubožák to není možný…" říkala si v duchu. "Sakuro prosím tě uklidni se!" "Co?! Já jsem v klidu..já jsem úplně klidná…naprosto…mě nic jen tak nerozhodí…a proč by mělo…dyť nemám důvod… Já už jsem přece dávno nepatřím!!!" zařvala poslední větu jak nejvíc mohla a odešla. Otevřela dveře ale ty nešli otevřít. Sakura se naštvala a dala do nich ránu …ze dveří zbyla jenom hromada třísek. Sakura odešla pěkně naštvaná. Tsunade se Sasukem na to koukali pěkně udiveně. Takhle ji ani jeden v životě neviděli. Tsunade došla ke skříňce, kde měla saké ani si ho nedala do sklenky začala ho pít z flašky. Sasuke se nepřestával divit.. "Kam jsem se to sakra vrátil?! Mezi cvoky? Alkoholiky? Choleriky? Co tu proboha dělám…." "Tak jo Sasuke můžeš jít…jsi opět jeden z nás." Řekla Tsunade, když vypila zbytek flašky. Sasuke na ní kývl a odešel. Tsunade se za nim podívala. "Ale stále tě budu mít pod dozorem, dokavaď ti zase nebudeme věřit ." Sasuke šel po vesnici, směrem ke svému sídlu Uchiha klanu. Bohužel, teda jak pro koho měla Sakura dům pomalu vedle Uchiha klanu. Sakura, když jí dva roky Tsunade cvičila, chtěla bydlet daleko od všech a ideální místo bylo vedle Uchiha vybitého sídla…. Sakura byla ve svém domě a měla na sobě oblek ANBU a už si dávala i na hlavu masku. Chtěla odejít, ale v tom jí na okně přistál orel s dopisem. Sakura k němu přišla, věděla, že ten pták je od ANBU…. Sakura otevřela dopis a tam stálo: Vítej zpátky Sakuro, ale konec řečí a přejdeme rovnou k věci, doneslo se k nám, že se vrátil Sasuke Uchiha. Podle nás něco chystá, nevěříme mu. Teď je všude klid a tak tě tu nepotřebujeme, zatím. Máme pro tebe novou misi a ta mise je hlídat Sasukeho Uchihu, ale nesmíš to nikomu říct, ani hokáge Tsunade. Je to tajná mise. Budeš ho hlídat, pokud nemá něco za lubem. Chovej se nenápadně a dělej, že si se k nim vrátila. Uchiha Sasuke je hrozba pro vesnici a my máme za úkol zabít lidi, co by mohli být zkázou. Tsunade si neuvědomuje, co dělá, podle nás nebere věc vážně..Ty určitě budeš..máme v tebe velké naděje. Cokoliv se stane tak nám napiš nebo zavolej..
Danzu

Sakura, když dopis přečetla tak ho zmačkala v ruce. "Zatraceně!" řekla si. A šla se převléknout. Sasuke šel kolem domu co byl před sídlem Uchiha klanu. Sasuke si všiml, že v tom domě asi někdo bydlí, ale netušil, že to bude někdo, koho před tím tak moc uháněl. Otevřely se dveře a Sasuke se zastavil a koukal, kdo vyleze ven. Nemohl uvěřit, že to je Sakura. Sakura zavřela dveře a otočila se směrem na ulici. Když uviděla Sasukeho tak se pěkně zamračila. Sasuke na ní nepromluvil, jenom na ní koukal. Sakuře prolítlo hlavou to co bylo v dopise.. "Chovej se nenápadně…" Sakura kolem něj prošla s hlavou vztyčenou nahoru. "Koukám, že máme na sebe štěstí." řekl Sasuke ani se nenamáhal otočit na Sakuru. Sakura ho ignorovala a to Sasukeho naštvalo, ale neřešil to pro teď.. nebo spíš zatím. Sakura šla zpět do kanceláře Tsunade, ale přišla asi nevhod, protože, když tam přišla jen taktak se vyhnula, když Tsunade prohodila někoho dveřmi. Kupodivu to byl Jiraiya. Chudák, proletěl novýma dveřmi, který jsem dali, když ty první Sakura rozflákala. Jiraiya se zvedl a utřel si koutek úst, kde měl krev. "Zatracená ženská!" řekl Jiraiya a šel pryč. Sakura se usmála a potom vstoupila. Když zaťukala na dveře, který kupodivu držely a měli v prostředku díru, tak ty dveře se jak bych to napsala…rozsypaly:D "Tsunade?" Tsunade byla otočena zády k ní a házela do sebe saké. Potom se otočila. "Á Sakuro..copak se děje?" Sakura k ní přišla blíž.. "Tsunade rozmyslela jsem si to, chci se k vám vrátit." "Hmm Sakuro, co tak najednou?" "Nevím, prostě jste měla pravdu..doma jsem tady." Tsunade na ní koukala, ale potom se usmála. "Tak vítej zpátky." Sakura se taky usmála. "Tak dobře, dám tě do týmu 7. Jestli ti to vadí kvůli Sasukemu, tak tě můžu dát jinam…" "Ne to je dobrý..tým 7 už jsem myslela, že už nikdy nebude.." "Sakuro?" "Ano..promiňte Tsunade zamyslela jsem se…chci být členem týmu 7." "Dobře..zavolám Kakashiho a projednám to s ním. Ale myslím, že teď budete mít volno, protože když Sasuke zabil Orochimara i Itachiho, tak nám nic nehrozí.." Sakura se na Tsunade podívala trochu smutně. Potom se otočila a šla zase domů. Cestou koukala na zem a přemýšlela o všem. Šla ani si nevšimla, že proti ní jde někdo, kvůli komu tady trčí. Napálili do sebe. Sakura spadla na zem. "Sakra, který idiot!!" Zvedla hlavu aby se na toho idiota podívala, kvůli, kterýmu spadla. Když viděla, že je to Sasuke tak se pěkně naštvala. "Zase ty!!" "Jo, jo já." Sasuke jí podal ruku, aby jí pomohl vstát. Sakura na ruku pohrdavě koukla a zvedla se sama. Sasuke dal ruku zase dolu podél těla. "Slyšel jsem, že tu zůstáváš." "Jo zůstávám." Odsekla. "No a proč tak najednou?! Proč jsi změnila názor?" zeptal se Sasuke rýpavě. Sakura se nadechla a otočila se hlavou k Sasukemu. "Snad si nemyslíš, že tu zůstávám kvůli tobě?! Ty by jsi mě opravdu rozesmál." "Tak proč tu jsi?" Sakura rychle musela přít na něco chytrého jinak by si Sasuke mohl myslet, že je tu opravdu kvůli němu..i když vlastně kvůli němu tady vlastně trčí. "No jsem tu protože jsem si uvědomila, že tu jsem doma." "Aha." řekl Sasuke a rozešel se pryč od ní. "Kam jdeš?!" zeptala se Sakura "Ty jsi ale pitomá proč se ho ptáš!!!!" "Jdu se projít, proč?" "Jen tak..prostě jsem se jenom zeptala..to je vše." a rozešla se taky pryč úplně na opačnou stranu. Sasuke se za ní podíval a když zmizela za zatáčkou tak se zase rozešel. Z ničeho nic se za rohem objevila hlava Sakury. "Tak jo Sasuke opravdu se jdeš jenom projít, nebo jdeš za někým?! To se dozvíme." Sakura vyskočila na střechu domu a pomalu sledovala Sasukeho. Sasuke kupodivu se opravdu šel jenom projít a tak Sakura se vrátila domů. Vešla do svého domu a rozsvítila tam. Její pokoj byl do ulice. Měla tam okno, takže bylo vidět , že tam byla. Byla už tma a Sakura se šla převléknout do košile. Sasuke se vracel ze své procházky a všiml si cestou domů, že Sakura měla rozsvíceno v pokoji nahoře. Sasukemu to nedalo a tak se vyšplhal pomocí čakry na strom, který byl vysoký a naproti jejímu domu a hlavně, bylo vidět do jejího pokoje. Zrovna přišel v čas. Sakura chodila zabalená v ručníku po pokoji a měla na hlavě další ručník ve kterým měla zabalený vlasy. Chodila sem a tam. Vypadalo, že něco hledá. Sasukeho líce se trochu zbarvily do růžové barvy. Pěkně ho to rajcovalo, když tam viděl Sakuru v ručníku a ještě v krátkým. Měl chuť jít za ní, ale rozmyslel si to. Sakura našla to co hledala. Vytáhla svojí masku…ANBU masku a koukala se na ní. Chtěla si jí dát na obličej, ale zastavila se a dala jí na stolek . Sedla si na židli a koukala na sebe do zrcadla. Sundala si ručník a začala si česat vlasy. Sakura si všimla postavy na stromě. Jeho oči ho prozradili. Sakura se v sobě usmála. "Tak Sasuke rád špehuje….je horší ne Jiraiya to hrozný prase!!" Sakura vstala a šla dolů. "Kam to jde?!" zeptal se sám sebe Sasuke. Otevřely se dveře a z nich vylezla Sakura. Byla jenom v tom ručníku rozhlídla se a šla ke stromu, kde byl Sasuke. Usmála se. "Tak jo můžeš vylézt." řekla Sakura. Sasuke to vzdal a seskočil dolů a přišel k Sakuře. Sakura udělala krok zpět. "Co jsi tam dělal?!" "Co by jsi tak řekla?!" Sakura se naštvala a dala mu pěstí. Sasuke dostal pořádnou ránu, ale neodlítl. Jenom mu hlava otočila na levou stranu. Sasuke se usmál a znova hlavu zvedl. "Jsi hrozný prase!" řekla Sakura. "To teda nejsem, ty jsi mě první sledovala.." Sakura se zarazila.. "C-co?! Já kdepak.." Sasuke si jí k sobě přitáhnul a chytil jí ruce, aby mu znova nedala pěstí. "Sakra pust mě!!" zařvala na něj Sakura. Sasuke si jí k sobě přitáhl ještě víc. Mačkal jí na sebe jak nejvíc mohl. "Proč jsi mě sledovala?!" "Co to meleš já jsem tě nesledovala.." Sasuke se usmál. "Ale Sakuro. Já vím, že jsi to byla ty.." "A co jako tak jsem tě sledovala a co?! Můžu si dělat co chci!!" "No tak já můžu zase sledovat tebe.." "Nemůžeš!!" "Ale jo můžu!" Sakura se uklidnila. "Tak můžeš mě pustit Sasuke. Je mi zima.." "Ne, nepustím tě…a jestli ti je zima tak tě zahřeju." Sakra vytřeštila oči. "Nemám zájem!" "To vím, ale jak tě jinak přesvědčit a mít tě u sebe, než takhle." Sakura se na Sasukeho podívala. Sasuke jí ruce pustil. Sakura stála pořád namáčknutá na něm. Sasuke vzal její hlavu do svých dlaní a podíval se do jejích očí. Sakura zavřela oči a Sasuke………………no jak to jenom teď napsat pokračování příště:D

Naruto Shippuuden 30. část

26. ledna 2008 v 23:23 | Kesidy |  Povídky Kess
Tak jo vzdávám se:( Kolko vyhrála jsi..já jim to udělat nemůžu... jsem až moooc hodná a navíc jsem slíbila, že povídku zeřejním dneska:) tak tady je další díl Naruta Shippuudenu:)



"Kde to jsem?! Co se to děje?" Sakura otevřela oči….. kolem sebe viděla prázdno nic víc než prázdno…. "Jsem snad mrtvá?!!" "No jak se to vezme..." Sakura se otočila kdo je to?! "Kdo jsi?!"………………………………………………………………
"Ale Sasuke.." "Žádný, ale tohle je za Sakuru!" položil Sakuru na zem a pohladil jí po tváři, potom se podíval na Karin. Karin se jeho pohledu lekla. Všechna Sasukeho zranění byla zahojená, neměl ani jizvičku nic. Nikdo by neřekl, že byl zraněn. "Jak chceš Sasuke." řekla Karin a začala se taky přeměňovat. Sasuke se podíval naposledy na Sakuru, a potom se vrhl na Karin. Naruto se otočil k Hinatě, ale ta vedle něj nestála. Byla u Sakury a držela jí za ruku. Naruto k ní přiběhl a objal Hinatu. Tsunade to sledoval s hrozným šokem. Nemohla tomu uvěřit. Sakura byla pro ní jako dcera. Klečela celá od její krve a koukala na Sakuru. Sasuke měl celé svoje tělo pokryto černými skvrnami, které se zbarvily do ohnivé barvy. Jeho oči se změnily…………………….
"Co tady děláš?! A kdo vůbec jsi?!" "Já jsem hlídač…říkají mi tak, protože hlídám, klid mrtvých. Ty jsi se zastavila na místě…jsi mezi životem a smrtí.." "Životem a smrtí?! Co to znamená.." "To znamená, že tvůj osud je na tobě…nebo jak bych to řekl…o tvém osudu není rozhodnuto.." Sakura se na člověka co s ní mluvil podívala. Byl to starý sympatický muž. "Takže jsem mrtvá? A kdo vlastně jsem? A proč jsem vlastně zemřela?" "Pojď něco ti ukážu.." a prošel kolem Sakury a šel do prázdna. Sakura ho následovala. Došli k místu, které vypadalo velmi starobyle. "Co je to za místo?" "Tomuto místu se říká místo ztracených duší… Je to místo, kde jsou duše, které se mohou vrátit…" "Chceš mi tím říct, že se můžu vrátit zpět?" "To nevím…" "Tak proč jsi mě sem zavedl?!" "A jak tím myslíš duše, které se mohou vrátit?!" "Dyť tu žádná duše není?!" "Ano to máš pravdu není..protože by se dalo říct, že je tohle něco jako zastávka.." "Zastávka?" "Ano zastávka..buď můžeš nasednou to vlaku, nebo nemusíš…" "Vlak co to je?!" starý muž se na ní podíval. "Musíme si pospíšit, tvoje mysl se vymazává…" Sakura na něj nechápavě koukala. "No nic začneme. Dej mi ruku." Sakura na něj koukala ale potom mu tu ruku dala. Najednou proletěli divným tunelem až se dostali na určené místo. "Tak jsme tady..tohle je svět živých tam kam jsi patřila…" Sakura se podívala viděla vesnici. "To je můj domov?" "Ano, a támhle to jsou tvoji rodiče." Sakura se na ně podívala. Její rodiče se usmívali, byli šťastní.. "Jak to, že se smějou, když jsem mrtvá?" "To musíš vědět ty…." Potom se přesunuli na místo boje. Boj mezi Karin a Sasukem. "Kdo je tohle?" "To jsou tvoji známý.." "Známý? A co jsou zač…?" "Rád bych ti pomohl víc, ale to nemůžu existují pravidla, která se nesmějí porušit . "Sama musíš najít tu sílu..vrátit se zpět. Poradil jsem ti a ukázal tvé blízké, teď je na tobě vzpomenout si." Sakura se na něj podívala, ale potom vrátila pohled na lidi co tam byli.. Koukala se na ně pozorně. "Proč je neslyším?!" "Protože ztrácíš smysly….tvoje tělo, které daloby se říct mrtvé začíná chladnout a přestává se ti prokrvovat mozek . Nejsi mrtvá, ale ani živá…teď je opravdu jenom na tobě vybrat si.." "Dobře tak volím smrt…" starý muž se na ní podíval. "Jsi si jistá svým rozhodnutím?" "Ano, proč bych se měla vracet na místo, kde moji rodiče neoplakávají mojí smrt?!" "Všechno není tak jak to vypadá.." řekl stařeček a podíval se na její mrtvé tělo. Sakura se podívala na co kouká. "Podívej se pořádně, co vidíš?" Sakura se podívala pozorně a všimla si blonďatého kluka, který drží v náručí modro vlásku, která brečí, ale když se podívala pořádně tak i on brečel. Potom si všimla ženy s blond vlasy, která seděla vedle mrtvého těla s šokem v očích a i v obličeji.. Začalo se jí něco vybavovat…všechno to bylo, ale mlhavé.. nedokázala z toho nic určit. Potom se podívala na kluka co měl na sobě divné fleky. "Já ho znám…to je ……………………………………………………………………………………….Sasuke!" Stařeček se usmál. Sakura se na něj podívala. "Tak co volíš, život nebo smrt?" Sakura se podívala na Tsunade a na Naruta a Hinatu… "Smrt….............................je sice pěkná, ale život je lepší…jsem pro život!" Stařeček se usmál. Pohladil jí po krátkých vlasech a usmál se na ní. Je čas jít. Sakura kývla hlavou. Najednou se její oči zavřely a ona se cítila…..zvláštně………………………….
"Cítíš to Sasuke, tu sílu, jak tě obklopuje, jak ti zatemňuje mozek…" "Buď zticha!!" zařval na ní. Sasuke se začal měnit v tu okřídlenou příšeru…. Měnil se na vrcholnou sílu. Karin se jenom usmála. Tohle chtěla, aby Sasuke byl obklopen temnou silou nebo jestli chcete silou Orochimara. Kolem Sasukeho se udělal černý kouř a nebylo nic vidět, ale slyšet bylo jak Sasuke řval a ten jeho hlas se měnil ještě v hlubší a mnohem zlejší hlas, byla v tom hlase cítit i bolest, ale ta se pomalu ztrácela. Sasuke byl pomalu, ale jistě na cestě ke zlu…………………..
Naruto vylítl za Sasukem, ale něčí ruka ho zadržela. "Hinato nech mě." Naruto se otočil na Hinatu, ale to Hinata nebyla, byla to Sakura. "Sakuro." řekl šťastně Naruto a objal jí. Hinata celá šťastná to všechno sledovala a Tsunade byla překvapená stejně jako Naruto. "Vítáme tě zpátky Sakuro." řekla šťastně Tsunade a objala jí taky. Sakura se usmála "Ano, jsem zpátky….."



Omlouvám, se, že je to krátký, ale psala jsem jí dneska večer...Olsenka mi připoměla:) že jsem něco slíbila:) dofám, že se díl líbil...

Sázka

25. ledna 2008 v 19:59 | kolka |  Naše povídky
No tak jsme se s Kesidy vsadily, kdo z nás první zveřejní další díl povídky. Jen vás na to upozornuji pro případ, ž by někdo říkal, že jsme vás nevarovaly. Tímto zahajuji naší sázku za oficiálně otevřenou. XD

Naruto a Sasuke

25. ledna 2008 v 17:26 | kolka |  Obrázky

Itasaku

25. ledna 2008 v 7:31 | kolka |  Obrázky

Velmi naštvaná!!!!!!!! A to velmi

24. ledna 2008 v 21:58 | Kesidy |  Obrázky
Takže jsem velmi naštvaná, že jsem dala obrázek Sakury a Sasukeho na stránky! Uvedla jsem jasně, že se má dát zdroj, kde se jste obrázek vzali!! Vím, něktří z vás poctivě uvedli zdroj.. ale bohužel jsem našla stránku kde ne!!!! Je to tento blog!!!
http://hinatahyuuga12.blog.cz/
opravdu mě to naštvalo....:( příště až náký obrázek najdu tak ho nezveřejním...:( nechám si ho pro sebe.......Chtěla jsem se podělit o krásný obrázek za cenu toho, že uvedete jenom zdroj...bohužel je to asi pro některé těžké to pochopit:(

Pomoz te ajdalence25:) v hlásnutí v 2. kole SONB

24. ledna 2008 v 21:46 | Kesidy |  Soutěže
http://sasuxsaku-story.blog.cz/0801/2-kolo-sonb
prosím hlasujte pro ajdalenku25:) děkuji moc:)

Nová mise

24. ledna 2008 v 20:52 | kolka |  Ostatní povídky
Tak dávám jsem povídku od jiného autora, doufám že se vám bude líbit.
Ahoj všichni. Napsala jsem svoji první povídku, sice asi nebude nic moc :o), ale chtěla jsem se s váma o ni podělit, když tak napište svůj názor do komentíku, moc vám děkuju. Jo a taky moc děkuju Kolce. :-):-)
Ještě upozornění, tahle povídka je na pár NaruHina, ale nemůžu vám zaručit, jestli skončí špatně nebo dobře, ještě jsem se nerozhodla. :-) A tak jestli nemáte rádi tento pár, tak to prosím nečtěte.
Naruto šel po prašné cestě, která vedla kolem Konohy. Bylo na ni málo lidí a tak se tu dalo v pohodě projít. Mohli jste jít a přemýšlet, aniž by jste se museli bát, že do někoho vrazíte. Naruto šel s hlavou skloněnou tak, že mu nebylo vidět do tváře, proto si nevšiml, že proti němu někdo rychle běží. Uslyšel náraz a nadávky, zvedl hlavu, aby se podíval co se děje, ale jakmile to udělal, tak mu do náručí někdo spadl...................
odpoledne v centru Konohy:
Tlačenice byla neúprosná. Ulice Konohy byly přecpány až k prasknutí. Člověk byl rád že popošel aspoň 2 metry. Hinata se prodírala tlačenicí a doufala, že se z ní dostane ven. Měla se totiž do deseti minut dostavit k Tsunade do kanceláře a hlavní cesta asi nebyla ten nejlepší způsob. Konečně se dostala do boční uličky a rozhlížela se kde je. Na sobě měla dlouhý cestovní plášť s kapucí pevně staženou do čela. Právě přicestovala z písečné vesnice, kde se zdržela tak rok a půl. Byla tam kvůli tréninku (ten trénink byl speciálně pro ni ). Když zjistila kde je, tak se okamžitě odebrala k budově Hogake. Běžela po prašné cestě, kde naštěstí už nebylo tolik lidí. Běžela rychle a nevšímala si kolemjdoucích, kteří na ni udiveně zírali. Proběhla právě kolem jedné staré hospody, kde se zrovna strhla rvačka. Otočila hlavu a v běhu to pozorovala. To ale neměla dělat, téměř okamžitě vrazila do nevrlého prodavače, který nesl plný koš jablek. Jablka se v tu ránu válela na zemi. ,,To nemůžeš dávat pozor," začal nadávat. ,,Já se moc a moc omlouvám," vyhrkla ze sebe Hinata, která byla pořád v šoku a začala sbírat jablka. Při sbírání omylem zakopla o kámen a spadla. Padala směrem do zadu, už se viděla, jak se válí na zemi, když v tom ji někdo zachytil . ,,Jee.. promiňte já jsem takový nemehlo," začala ze sebe klopit omluvy. Naruto celý v šoku, co se teď právě stalo, jí pomohl vstát. ,,To je dobrý, nic se nestalo." Její hlas mu připadal velmi povědomý, ale nemohl si vzpomenout na osobu, které by patřil. U Hinaty to bylo stejné - taky se jí zdál ten hlas nějaký povědomý, ale nevěděla koho by byl. Postavila se a podívala se Narutovi do tváře. Okamžitě poznala, kdo to je. ,,Na-naruto...........," zašeptala. ,,Hi-hinato....?" vykoktal ze sebe Naruto. Pořád nemohl uvěřit, kdo před ním stojí. Hinata se úplně změnila, vypadala úplně jinak. Byla hezčí, v obličeji už neměla výraz stydlivého dítěte, byla v něm rozhodnost a neústupnost, ale tak i radost, velká radost. Když jí viděl, musel se usmát. Když ho Hinata spatřila, jak se směje, úplně jí zaskočilo, ale pak se zpamatovala a taky se usmála. Stáli tam a koukali se na sebe, ani jeden se neměl k tomu aby promluvil, což u Naruta bylo hodně neobvyklé. Protože vždy, když zrovna nejedl rámen, nebo nedostal ránu do obličeje od Sakury, tak pořád kecal. Chtěl už něco říct, už měl otevřenou dokonce i pusu, ale v tom...................................
V Tsunadině kanceláři
,,Kde ta Hinata k sakru je, už má zpoždění nejmíň patnáct minut. Sice chápu, že zrovna přijela, ale patnáct minut, to už je trochu moc," uvažovala Tsunade, koukaje při tom z okna na Konohu. Po chvíli uvažování si k sobě zavolala jednoho ninju a nakázala mu, ať k ní okamžitě přivede Hinatu Hyuugu a Naruta Uzumakyho. ,,Jak si přejete," řekl a zmizel v obláčku kouře.
Zpátky u Naruta a Hinaty:
,,Hinata Hyuuga a Naruto Uzumaky, máte se okamžitě dostavit do kanceláře Hokageho." ,,Ale když .................," Naruto začal protestovat. ,,Hokage řekla okamžitě." Hinata si jenom povzdechla,obešla Naruta a šla směrem k Tsunade.
,,Dobrý den Tsunade-sama" ,,Dobrý den Hinato,dala sis na čas" řekla Tsunade trochu přísným hlasem ,,omluvám se,cestou se mi stala menší nehoda" .V tu chvíli přišel do kanceláře naštvaný Naruto ,,Dobrý den Tsunade-sama" řekl ,,Dobrý den i tobě" Naruto se naštvaně koukal na Tsunade a Tsunade zase na něho ,chvíli nikdo nic neříkal a Hinata začala tušit že jestli něco neudělá začne tu pořádný dusno ,,proč jste nás jsem zavolala Tsunade-sama" Tsunade se odtrhla od Naruta podívala se na Hinatu ,,Ach ano, zavolala jsem si vás kvůli jedné misi která je.............." ,,vždyť Hinata zrovna přijela, nemůžete jí hned tahat do mise" ,,nech mě domluvit Naruto,tahle mise je vážná a vy jste jediní kteří žádnou neplní.Jde o potíže v jedné vesnici,naši zvědi se domnívají že místní velvyslanec má za lubem něco velmi zlého,něco co by mohlo ohrozit existenci této vesnice" ,, vaším úkolem bude zjisti co" ,,kdy mise začíná" ,,zítra ráno" ,,ale Tsunade-sama Hinata zrovna přijela nebude mít čas se všemi se setkat ,vždyť tu nebyla skoro rok a půl,nemůžete jí hned zapojovat do mise! To prostě nejde!" ,,To je v pořádku Naruto budu mít na to spoustu času až dokončíme misi " začala ho uklidňovat Hinata.Naruto ale protestoval dál,,To není v pořádku ,vždyť ......."Tsunade toho začínala mít až po krk,,Naruto dost!Mise vám začíná zítra a nechci se o tom už bavit ,teď jděte mám ještě hodně práce " Hinata i Naruto vyšli z kanceláře a zabouchli za sebou dveře.Oba dva se na sebe podívali,,Hinato........ nemohu tě pozvat na ramen?" zeptal se Naruto a přitom se usmál od ucha k uchu.Hinata byla trochu zaskočená ,,Sakra proč zrovna teď,chci s ním jít ale nemůžu, mám ještě tolik nevyřízených věcí a zítra je ta mise" ,,Promiň Naruto,nemůžu jít s tebou na ramen mám toho ještě hodně na práci a zítra je ta mise tak snad někdy jindy"Naruto trochu zesmutněl,,A nemohl bych tě aspoň doprovodit domů?" ,,To by snad šlo" opověděla Hinata a usmála se.
Cestou k Hinatě domů se ti dva bavili o všem možném , co se stalo když tu Hinata nebyla, jak se vede v Písečný atp.Naruto si připadal jako nikdy před tím.Když se podíval na Hinatu tak ho něco zahřálo u srdce, nevěděl proč ,,třeba je to tím že se vrátila po tak dlouhé době" namlouval si ,ale v skrytu duše cítil že to tak nebude.Když konečně došli k domu Hyuuga klanu ani jednomu z nich se nechtělo loučit.Chvíli tam jen tak stáli a koukali se na sebe.To ale netušili že je někdo ze stromu pozoruje.,,Copak,copak Naruto,že by se ti Hinata líbila?Na to ale můžeš zapomenout!"přemýšlel Neji a škodolibě se usmál.Hinata si ale potom rozloučila s Narutem a šla domů u dveří se ještě ohlédla a viděla jak tam pořád stojí a kouká se na ni ,usmála se a vešla do domu,kde ji ihned začala zdravit celá rodina, teda kromě Nejiho ten stále pozoroval Naruta.Naruto se ještě chvíli koukal za Hinatou ale pak se otočil a šel domů ,bylo už hodně pozdě.Cestou přemýšlel o všem co se dnes stalo myslel na Hinatu a na to jak mu potom bylo když odešla ,cítil samotu ale nevěděl proč......................
Příští den ráno se Naruto a Hinata měli sejít na mostě.Naruto šel směrem k mostu a přemýšlel o jejích misi,šel a nevšiml si osoby která tam na něho čeká .Když došel na místo setkaní čekal tam na něho Neji ,,co tak časně ráno Neji ?" zeptal se Naruto .Neji jen nadhodil svůj bez výraz a šel směrem k němu zastavil se těsně vedle něho ,nadechl se ,,včera jsem tě viděl Naruto jak si Hinatu doprovázel domů. Viděl jsem jak se na ni koukáš a nejsem blbej aby mi to nedošlo ale..." Naruto se zatajeným dechem poslouchal ,, ....říkám ti rovnou ona je zasnoubená a ty s tím nic neuděláš!" když Naruto slyšel slovo zasnoubená, začalo ho bolet u srdce ,,to nemůže být pravda,prostě nemůže". Neji už pomalu odcházel,,Jo a Naruto" zastavil se ,,k tý misi, dotkneš se jí a zabiju tě..............................!"
Váš Lindulik

Pro ajdalenku25:) Na život a na smrt..3. část

24. ledna 2008 v 20:48 | Kesidy |  Povídky Kess
Tak jo je tu další pokračování Na život a na smrt:)

"To si upadl ne?! Jak toho jako chceš docílit, abych s tebou šla ?" Sakura se k Sasukemu otočila čelem. "Ha to je k smíchu.."řekla Sakura. Sasuke koukal na Sakuru "Změnila se." Pomyslel si. Sasuke si z ničeho nic dal ruce křížem udělal od ní krok zpátky a hlavou jel o dolejška nahoru, prohlížel si Sakuru a na obličeji se mu objevil velmi provokativní a i spokojený úsměv. "Na co sakra čumíš?!" zeptala se ho ostře Sakura. "Na tebe, jaká je z tebe kočka…..ty budeš dobrá žena a dobrá matka pro moje děti…" "Cože?! Tvoje žena, jo? A dokonce matka tvých dětí?" Sakura se na něj podívala nevěřícně. Potom dostala záchvat smíchu. "Čemu se sakra směješ?!" řekl už naštvaně. "Čemu?…..Tobě! Jsi takový….." "Přestaň varuju tě!! Zatím jsem si jenom hrál, ale jestli mě naštveš tak s tebou nebudu mít slitování!" řekl a podíval se výhružně na Sakuru.. Sakura najednou k Sasukemu přišla ukázala mu ruku dlaní nahoru. Sasuke se na ní nechápavě podíval. "Podívej se jak mi to trhá žíly!" Sasuke se naštval. Sakura se na něj podívala nenávistným pohledem. "A to jsem si myslel, že mě ráda uvidíš…." "A cos čekal?! Ty sis myslel, že ti skočím kolem krku, celá šťastná?! Za to že jsi odešel a 4 roky jsi nedal vědět jestli žiješ nebo ne?!" "Jo to jsem čekal, že mě obejmeš a že budeš celá šťastná, že mě znova vidíš…a ono je to naopak.." "To si piš, že tě nerada vidím? Doufala jsem, že tě v životě už neuvidím.." "No to je, ale smůla…já se vracím do Konohy.." "Cože?!" Sasuke se na Sakuru podíval a usmál se.. "Jo, vracím se zpět…co pak jsi to nechtěla? Abych se vrátil?" "Jak jsi to uhádl, že nechtěla!!!" Sakura Sasukeho velmi překvapovala. Takovéhle holky líbí. Poznal a hlavně si uvědomil za tu dobu, že nechce někoho, kdo za ním pořád dolejzál…. Líbí se mu ženy vzpurné a to právě Sakura byla.. Sasuke přemýšlel nad Sakurou. Sakura si všimla jeho pohledu. "Co je? Máš problém?!" "Víš Sakuro vyrostla si…už opravdu nejsi ta nula, když jsi byla malá…Teď jsi opravdu holka za povšimnutí.." Sakura na něj překvapivě koukla, ale její překvapený výraz se změnil v pohled namyšlený.. Sakura se na něj podívala a zvedla při tom hlavu vysoko.. "Css a cos čekal….já jsem byla krásná pořád…dyť jsem se líbila Narutovi, Leemu a dokonce se líbím i Saiovi..a pár dalším klukům…" "Líbila to už jsi je omrzela?!" "Ne, neomrzela..jenom pochopili, že nemám zájem až na Leeho a Saie..no ale snad ti to taky pochopí.." "Hm.." " No je mi líto Sasuke, ale musíme se rozloučit…musím ještě podotknou navždy!!" Sakura se otočila zády k Sasukemu. "Ty si to nepochopila co?!" Sakura se na něj otočila. "Já jsem řekl, že půjdeš s semnou.." "No, ale já s tebou nikam nepůjdu!!" "To, ale nezáleží na tobě…" Sakuře se rozbušilo srdce, nechtěla s ním odejít. "Co po mně chceš?! Abych se s tebou vyspala?! Já nemám zájem mít s tebou něco Uchiho!!! Jsi pro mě mrtvej!" Sasuke se usmál. "Hmm podívejme…" "Co podívejme, o čem to mluvíš?!!" Sakura se podívala za sebe a viděla tam stát svojí skupinu. "Naruto?!" řekla překvapeně Sakura. "S kým to tady mluvíš?!" zeptal se Naruto. "Jak s kým…přece s…" Sakura se otočila a chtěla ukázat na Sasukeho, ale ten tam už nebyl.. "No kdo Sakuro?!" "Nikdo!" "No tak fajn! Jako fakt díky, že jsi našla pitnou vodu a něco k jídlu a hned si nám to došla sdělit!" Sakura se na Naruta podívala smutným pohledem, který se ale změnil v zamračený až vzteklý. Odešla od nich pryč. Došla ani neví kam..byl tam krásný výhled na okolní krajinu…byl to nádherný rozhled. "Css zatracený Uchiha…ať se jede zahrabat.." řekla si v duchu a sedla si na zem a chytla se za kolena koukala do dálky, potom schovala svoji hlavu mezi kolena a zavřela oči.. "Sakuro?" Sakura se otočila kdo to je.. "Naruto.. co chceš?!" Naruto k ní přišel a sednul si vedle ní. Ani jeden z nich nemluvil jenom tam u sebe seděli a koukali do dálky. "Sakuro co je to s tebou? Proč se chováš takhle nepřátelsky?" Sakura se na Naruta podívala, potom otočila hlavu zpátky a koukala se do dálky. Naruto pochopil, že Sakura nemá zájem něco mu říkat. Vstal a šel pryč. Sakura zavřela oči a po tváři ji stekla slza. "Já, já se tak chovám, protože bych jinak nemohla žít…" Naruto se zastavil a otočil se na Sakuru. Sakura seděla otočená zády k němu a koukala stále do dálky a mluvila. "Když Sasuke odešel, ty jsi stále mluvil o tom, jak ho vrátíš, ale on nikdy nechtěl.. Byl jsi z toho na dně a já jsem nikomu nechtěla přidělávat starosti a tak jsem to všechno v sobě dusila po celou tu dobu.." Naruto se k Sakuře vrátil a sednul si zase vedle ní, nechal jí, aby ze sebe konečně dostala všechny ty pocity, co v sobě tak dlouho dusila. "Bylo to čím dál horší ty dva roky, co mě Tsunade učila..jsem stále viděla tebe jak mluvíš o tom jak Sasukeho vrátíš zpět, chtěla jsem zapomenout na něj, ale ty jsi mi ho stále připomínal.. Začala jsem se ve vesnici dusit, stále mi všechno připomínalo Sasukeho..já jsem ho milovala, ale on?! On mnou jenom opovrhoval.. Proto jsem se rozhodla po těch dvou letech, co mě Tsunade učila odejít..chtěla jsem na něj a na všechno zapomenout. Ale nepodařilo se mi to. Nejhorší bylo, že jsem ho začala nenávidět, naplnila mě nenávist a vztek." Naruto na Sakuru koukal a do očí se mu nahrnuly slzy. Teď chápal Sakuřino chování. "Sakuro promiň, že jsem se k tobě takhle choval.." Sakura se na Naruta otočila a usmála se. "Není to tvoje chyba." Usmáli se na sebe. "A co bude s tou naší misí?" "Itachi je mrtvej…proto se vrátíme zpět do Konohy a já se vrátím do ANBU." "Jak to, že je mrtvý?!" Sakura Narutovi neřekla, že se Sasuke objevil. "Prostě to vím." Naruto to nechápal, ale neřešil to. "Tak jo jdi spát Naruto zítra ráno vyrazíme zpět do Konohy. Naruto vstal "Dobrou noc Sakuro." "Dobrou." Řekla Sakura a zase se zadívala teď už na zapadající slunce. Naruto odešel. "Doufám, že už tě v životě neuvidím Sasuke Uchiho!" řekla si v duchu.. ale myslela to vážně? Nebo si to jenom myslela?:) kdo ví…..

Vím, je to kratší:) ale další díl bude delší a mnohem zajímavější:D no uvidíte...

Exitus Amicus 15

24. ledna 2008 v 20:42 | kolka |  Povídky kolky
Hurááá jsem zpátky, konečně mám zase možnost zveřejňovat. No tak tady máte ode mě povídku, dofám že vám bude stačit takhle dlouhá a že se vám bude líbit.
"Tak jo Sakuro,jeho stav je stabilizovaný. Převezeme ho do nemocnice a …." "Mami! Pojď sem prosim tě." Řekl Nobu. Sakura kývla a přešla k vedlejšímu tělu. "S.Sakuro je mi to líto…..postarej se o našeho syna…" odmlčel se byl už na pokraji sil, ale i tak viděl jak á Sakura oči plné slz. "Sakuro…m-miluju tě." Zněla jeho poslední slova a pro Sakuru znamenali tisíce nožů zařezávajících do jejího srdce. Měla rozpolcené myšlenky, pamatovala se na všechno jen nevěděla jak s ní budou ostatní vesničané vycházet a ani nevěděla jací budou ostatní lidé na její děti. Nechtěla aby Nobu nebo Aki zažívali hrozné chvilky svého života.
Všichni zranění i její děti pomalu odcházeli na povinné vyšetření do nemocnice, ale ona pořád seděla u mrtvého Itachiho. U těla muže se kterým 10 let žila. U někoho koho milovala a zároveň nenáviděla. Ne nenáviděla sebe, ona byla ta co všechno zkazila, kdyby neměla děti už by se dávno zabila. Pršelo byla tma a ona tam pořád seděla. Neplakala, jen se dívala na tu spoušť co se kvůli ní odehrála. Pak ucítila jemný dotyk na rameni. Její zrak spadnul na blonďatého muže, který se na ní díval láskyplnýma očima. Kleknul si k ní a objal ji. To objetí ji připadalo jako samo přátelství. Ne to nebylo jako, to bylo doopravdy. Pohladil ji po vlasech a vzal Itachiho do náruče. Následovala ho.
Zjistila si na jakém pokoji leží Sasuke a vydala se rovnou tam.Při cestě chodbou na ní padaly pohledy lidí a jako by z nich četla obavy. Obavy jestli je dobře že se vrátila. Vešla do pokoje a ihned za sebou zavřela dveře. Podívala se po místnosti a nakonec vyšla kupředu.
Sasuke ležel nehybně na posteli. Vzpomněla si na jejich společnou noc a při té vzpomínce se usmála. Sedla si na židli u postele a dívala se. Vždy se jí líbilo pozorovat spící lidi. Sasuke a Itachi v této chvíli připadali nevýslovně podobní. Před tím si toho nevšimla. Chytila Sasukeho za ruku a položila si hlavu vedle něj.
Sasuke konešně otevřel oči. Do pokoje svítily první ranní paprsky. Chtěl si rukou zastínit oči, ale nemohl. Otočil hlavu a spatřil Sakuru. Usmál se. Druhou rukou jí pohladil po vlasech a zašeptal. "Vstávej už je ráno." Ona jen něco zamumlala a spala dál. Sasuke pokrčil raneny a zvednul se z postele. Šlo to z tuha, protože nebyl ještě pořádně vyléčený, ale nakonec to rozchodil. Vzal Sakuru do náruče a položil jí na postel. 'Určitě se tuhle noc moc nevyspala.' pomyslel si. Pak přešel k oknu a otevřel ho. Uvědomil si že Sakura bude mít teď spoustu problémů. A ještě se bude muset postarat o děti, ale jak to zvládne sama? Chtěl jí pomoct, ale netušil jestli by unesl fakt, že Nobu je syn jeho bratra. 'Tuhle překážku budu muset nějak překonat.' blesklo mu hlavou. "Hnán…" Sakura se začala pomalu probouzet."Kde to jsem?" zeptala se do prázdna. Nedoufala že jí někdo odpoví, myslela si, že jí uvěznili něka, kam nikdo nesmí vstoupit. "Jsi v nemocnici Sakuro." Dostalo se jí odpovědi. Ledové odpovědi. Nechtěl jí to říct takhle, ale v tu chvíli se prostě neovládl.
Sakutra seděla na posteli se sklopenou hlavou. Byla úplně mimo. Sasuke k ní přešel a podíval se jí do očí. Viděl v nich omluvu a strach. Strach z něj. Začala se třást. 'Ona se mě bojí, proč?' "Sakuro já….promiň. Neboj se nic ti neudělám. Můžeš mi věřit." Vzhlédla k němu a přikývla. Sasuke ji políbil, líbal ji dlouho a ona mu polibek vracela. Pak Sakuke přestal. Usmál se a řekl. "Je těžké uvěřit, že je to už 10let." Ano bylo těžké uvěřit, že Sakura už není to děvče se kterou se před 10 lety miloval. Teď jim bylo oběma 27 a už nebyli děti.Uvědomovali si to, měli své povinnosti. Sakura vylezla z postele a přešla k oknu. Nadýchla se čerstvého vzduchu a nechala vítr aby si pohrával s jejími vlasy. Bylo jí dobře, ale dobrá nálada byla ta tam když se podívala dolů na ulici. Uviděla své děti jak stojí v kruhu ostatních dětí z vesnice a jak se jim posmívají. Neváhala a hned za nima vyskočila z okna.Sasuke ji následoval."Ale no tak děti nechte toho! Co vám udělali že jste na ně tak ošklivé. Vám by se snad líbilo, kdyby se k vám někdo takhle choval." "Jsou to tvoje děti ty, ty, ty…to kvůli tobě se tohle všechno stalo." Zaječel chlapec s blond vlasy. Sakura se zarazila. "To ale přece neznamená, že se k nim musíte takhle chovat, oni za nic nemůžou."řekla Sakura raději normálním hlasem. "Chlapče chápu tvé rozostření, ale uvědom si že mluvíš s dospělým člověkem. Co by na to řekli tví rodiče?" řekl Sasuke, který to vše sledoval. "Nemyslím že by byli moc nadšení. Viď Aiko." "Sasuke jak víš, jak se jmenuje?" Sasuke se pousmál. "Podívej se na něj pořádně, koho ti připomíná." Sakura zalapala po dechu "Naruta!" "Ano je to jeho syn a je na něj pyšný, ačkoliv jenom když se umí dobře chovat." "No to Naruto taky neuměl." Řekla Sakura s úsměvem na tváři. "Jsi celej táta…" "Nechci abyste mluvila o mém otci." "Aiko to stačí! Koukej se omluvit a mazej do svého pokoje. Vylézt můžeš až budeš vědět jak se chovat." Ozval se rozhněvaně Naruto. Chlapec vzhlédl ke svému otci a zároveň vzoru a pošlušně přikývl. "Moc se omlouvám už se to nestane." Řekl velmi galantně. Poté se otočil k Sasukemu a s jiskrami v očích se ho zeptal. "Strýčku Sasuke, kdy mě budeš učit zase nějaký super jutsu?" "Copak ti v 10 letech nestačí jutsu tvého otce a základní jutsu?" řekl udiveně Sasuke. "No to ne, já bych jenom chtěl naučit nějaké to ohňové jutsu. Slíbil jsi mi to." "Dobře. Teď jdi udělat co ti nakázal otec a já se ti potom ozvu." "Mockrát děkuji." Řekl, naposledy pozdravil a zmizel. "Sakuro, Sasuke je mi to líto, nechtěl jsem abyste něco takového slyšeli z úst mého syna." Sakura se jenom usmála. "To nevadí, je ti tak podobný a tak rozdílný a vůbec odkdy máš syna?" "No to je tak, když jsi odešla, tak už byla Hinata ve 3 měsíci. Nebylo to na ní poznat a nikomu to nechtěla říct. Ani já to nevěděl. Aikovi je 10 let, boužel většina jeho povahy je zděděná po mě a ne po Hinatě." Sakura ho pozorně poslouchala a ani si nevšimla že se Aki vytratila…..
Aki seděla na stromě a pozorovala chlapce v okně. Vypadalo to že trénuje. Pomalu přeskočila na další strom, ale hoch jí viděl. Nedal to na sobě znát a dělal jako kdyby tam nebyla. Když se Aki znova přiblížila Aiko to už nevydržel a začal se smát. "Jsi nemožná ve schovávání. To tě otec nenaučil?" Aki seskočila k jeho oknu. "A proč myslíš, že bych se měla schovávat?" Aiko v ní hned poznal ženu o které mu jeho otec a matka vyprávěli. Byla velmi podobná své matce až na ty vlasy. Trochu se začervenal, ale hned se otřepal a odpověděl. "No přece abych tě neviděl, tak se přece ta hra hraje ne?" "Hra? Jaká hra? Já jsem si hrávala pouze s bratrem a se zvířaty." "Ty neznáš schovávanou? Jsi vážně divná." "No, když jsi tady ten chytrej tak mě jí nauč. Učím se rychle. Jaký se při tom používá jutsu a zbraně?" "Jutsu? Zbraně? Ne ne nic takového. Při této hře nezáleži jestli jsi ninja." "Co je to za pitomou hru? To je divné bratr a já jsme po sobě alespoň plivali oheň." "Ty umíš ohňová jutsu?" podivil se Aiko a jeho pohled i chování se změnili. "No umím jich víc než jen jeden druh." Řekla nesměle Aki. "A nemohla bys mě je naučit. Prosíííím" žadonil Aiko jak malej Jarda XD. "A co mě naučíš ty za jutsu, jestli teda nějaké umíš." Zasmála se Aki. Chlapec se naštval, vyskočil z okna a řekl. "No tak se dívej." V ruce se mu objevila spousta čakry a nejednou "RASENGAN" zakřičel Aiko a rozdrtil strom. Akli se pousmála a skočila za ním. "Umím něco podobného říká se tomu CHIDORI" "Tak teď lžeš, tohle umí jen ti co mají SHARINGAN. Ty jsi ještě malá na to abys zvládala toto KEKEI GENGAI na vysoké úrovni." "Jo tak dobře dáme si zápas a uvidíme kdo vyhraje." "Priprav se na prohru."Aki věděla že má Aiko taky nějaké KEKEI GENKAI ale nevěla jak ho umí používat. Aiko nevěřil že by to mladé děvče a krásné děvče umělo používat SHARINGAN, bylo mu to srdečně jedno, nechtěl s ní bojovat, líbila se mu, ale vyprovokovala ho svým nabroušeným jazykem. Překvapila ho její rychlost. Nakonec viděl ža má opravdu SHARINGAN na vysoké úrovni. Nechtěl prohrát a vytvořil si 'menší' RASENGAN, aby jí neublížil. Ona proti němu použila CHIDORI. Ta scéna byla velmi podobná té mezi Sasukem a Narutem na střeše nemocnice. Najednou se ani jeden nemohl pohnout. Stáli pár centimetrů od sebe a udiveně se na sebe dívali. "Co má tohle znamenat?! Aiko?" "Gomen tati…" Naruto držel chlapce a Sasuke držel svou dceru. "Pusť mě sakra!" zajíkla Aki. "Zruš to CHIDORI děvče!" "Aki co tě to napadlo?" zeptal se Nobu. "Ale vždyť jsme si jenom hráli, tak jako si hrajem spolu. " "Aki buď přece rozumná, to není jako když si hrajem spolu sakra! Spolu víme kam se smíme uhodit a hlavně máme oba dva SHARINGAN takže si vzájemně čteme pohyby. Aki mohla si ho zabít. Uvědomuješ si to?!" "Gomen Nobu-kun." Omlouvala se Aki. "Už to nikdy neudělám slibuji." Začala plakat Aki. "Tak je hodná holka." Sasuke nevěřícně koukal jak Aki Nobu poslechla. Bylo vidět že ho respektuje a to pořádně. Na druhé straně se odehrálo podobné divadélko až na to že Aiko dostal týdenního zaracha XD.
Po této malé akci musela Sakura jít za Hokage, aby se rozhodlo jak to s ní a i s jejími dětmi bude dál. Sakura vešla do kanceláře a nezmohla se na slovo. Stálo tam spousta ANBU skupin a ta AKATSUKI kromě Itachiho. Sakura se za svou bývalou rodinu přimluvila, aby nebyli vězněni. Tsunade souhlasila pod podmínkou že budou spolupracovat s Konohou. Někteří členové sice chvilku protestovali, ale nakonec souhlasili.
Sasuke nechal Sakuru a její děti bydlet v jeho domě, než se budou chtít přestěhovat. Sasuke měl v domě spoustu volných pokojů, takže děti měli každý svojí místnůstku.
Aki nemohla usnout. Pořád musela myslet na toho chlapce. Byl sice trochu drzý, ale měl svoje kouzlo. Škoda že má zaracha, mohla by s ním být legrace. Z přemýšlení jí dostalo jakési ťukání na okno. Podívala se tam, ale nikoho neviděla. Pak zase, tentokrát slyšela, jak na okno něco spadlo. "Kamínky?" vykoukla z okna a kdo venku nestál. "No, to ti to trvalo!" zasmál se Aiko. "Tak vylez ne!" "Proč? Vždyť je noc. A nemáš náhodou zaracha?" "To je jedno tak jdeš ven?!" "Já se jenom převleču." Vyskočila z okna a přistoupila k němu. "Proč na mě koukáš jako na vraha?" zeptal se Aiko. "Vzbudil jsi mě!" "Nevzbudil, nespala jsi!" "No dobře kam to vlastně jdem ?" "Nech se překvapit." Aki se začala červenat, ale pak se znovu zeptala. "Nedostal jsi náhodou zaracha?" "Jo a co má bejt?" odpověděl bez zájmu. "Co má bejt? Budeš mít průser." "To by nebylo poprvé, ale já to rád risknu. Po tom co jsem slyšel od tvého otce, tak můj táta taky nebyl zrovna andílek." Aki se zastavila sklopila hlavu. "Co jsem řekl?" divil se Aiko. "Ale nic to je dobrý, jdeme jsem zvědavá." Aiko si v hlavě pomalu přehrával co jí řekl a pak mu to došlo. 'Idiote blbej, dávej si raději pozor na pusu.' řekl si sám pro sebe. Předběhl Aki aby jí zastavil. "Co je?" "Gomen já nechtěl." "Za co se omlouváš?" "Nechtěl jsem se tě dotknout, vím že jsi měla za otce…" "Dopověz to já to unesu." Řekla se smutným úsměvem. "Itachiho, no a teď jsi se dozvěděla že tvůj prvý otec je vlastněného bratr." Dopověděl chlapec ale nemohl se podívat děvčeti do očí. Aki se jen nadechla a pomalu pronesla. "Myslím, že můj bratr to bude mít daleko horší než já. Bojím se, že si ho nikdo nebude vážit, že ho budou mít za syna….vraha, že se ho budou strachovat. Myslím, že Nobu-kun bude mít v této vesnici spoustu nepřátel, včetně tebe." To už řekla tak potichu a procítěně, že Aikovi přeběhl mráz po zádech. "Proč včetně mě?" "No protože jsi to byl přece ty, kdo na nás ráno křičel!" "Teď nevím co ti na to říct." "Tak nic neříkej to bude nejlepší." "Tak pojď jsme na místě." Tak se zapovídali, že si Aki vůbec nevšimla kudy vlastně šli. Viděla okolo sebe jen spoustu stromů a slyšela jakési šumění. "Voda?" "Ano pojď za mnou. " Procházeli lesem křížem krážem, najednou se zastavili. Aiko odhrnul trs trávy a před Aki se objevila krásná oáza. "To je jako moje a Nobu tajná skrýš, jenom daleko hezčí." "Pojď ukážu ti ještě něco." Aki za ním vyběhla a zastavili se před vodopádem. "Umíš plavat?" "No jasně že umím, co je to za blbou otázku?" "Tak za mnou musíme tam doplavat." Aki poslechla a skočila za chlapcem do vody. Tesně před vodopádem se Aiko potopil a Aki ho napodobila. Plavali docela hluboko, Aki už neměla sílu, ale Aiko jí chytil za ruku táhnul jí za sebou. Konečně vyplavali. "Chceš mě zabít nebo co?" "No na to že jsi tu poprvý, jsi to uplavala docela dobře." Zasmál se Aiko. "Pojď už jsme tady." Aki se rozhlédla a viděla, že jsou v jeskyni v malém jezírku. Vylezla z vody a šla se porozhlédnout. "Hmm Aiko-kun?" "Ano?" "Co to je?" "No to je ta věc, kterou jsem ti chtěl ukázat." Odpověděl nadšeně. "Sice nevím jestli jsme jediní dva kdo o tomhle místě ví, ale můžu ti zaručit, že se ti to tu bude líbit. Podívej na tohle." Aki se podívala do výklenku ve skále a oněměla úžasem. Viděla celou Konohu. "Noční je daleko hezčí než ve dne." Řekl Aiko. "Aki, Aki!" "Co? Co se děje?" "Nic jenom jsi se zasnila." "Gomen. Aiko-kun?" "Hmm?" "To je tvoje tajná skrýš?" "No..hmm..jo." "Je od tebe hezký, že jsi mi ji ukázal." No a už je hodně hodin, asi bychom se měli vrátit." "Tou samou cestou viď?" "Ne." "A kudy teda?" "Tudy." Aki se podívala na to místo, kam Aiko ukazoval. Byl tam jakýsi tunel. Než Aki mohla něco namítat, jela tunelem dolů. XD Byla tam velká tma a tunel byl hodně dlouhý. Aki vyděšeně křičela, zato Aiko z toho měl hroznou legraci. Nakonec skočil do tunelu za ní.
Tunel končil a Aki se objevila u skály hokagů. Stoupla si, oprášila se, ale vzápětí ležela znova na zemi. "Jé…p-promiň já nechtěl." Aiko se začal červenat, protože nedopatřením spadnul na Aki, a ta byla svým obličejem jen pár centimetrů od jeho. "…ehm…no to je v pořádku hlavně už ze mě slez." Řekla s vytřeštěnýma očima. "Kolik je prosím hodin Aiko-kun?" "No budou dvě ráno, asi bychom se měli vrátit." Opověděl."A kdybys chtěla, tak můžeš kdykoliv přijít do té jeskyně……je ….je to i tvoje." Červenal se a drbal na hlavě. "Arigato." Řekla a dala mu pusu na tvář. Teprve pak si uvědomila co vlastně udělala a utekla. "Aki, Aki vrať se!" volal na ni Aiko, ale marně. Neslyšela ho, nebo spíš slyšet nechtěla…….

Galerie Nejiho 1

24. ledna 2008 v 17:51 | kolka |  Obrázky

Pro niki n:) obrázek Sasukeho

23. ledna 2008 v 18:00 | Kesidy |  Obrázky
Tady mám pro niki n obrázek Sasukeho:)