Červen 2008

SONB zase XD

28. června 2008 v 18:25 | kolka |  Soutěže

Mno, takže i my jsme postoupily do dalšího kola v SONB prosíím hlásněte :o)

klik


Pomoc v SONB

28. června 2008 v 12:43 | kolka |  Soutěže

Prosím pomozte Ajdalence25 v SONB každý hlas se počítá :o)

Klik klik


Vyuzitie jadrovej energie-1

27. června 2008 v 11:26 | kolka |  Ostatní povídky
Takže tady máte první díl této úžasné povídky. Já si jí čtu pořád dokola a nemůžu se jí nabažit....:o)
Predstavme si, že Sakura kráča jednou z ulíc v Konohe, ide ku Sasukemu domov, kde sa spolu s Narutom zvyknú venovať príprave na misie, učeniu a tréningu. Najčastejšie chodia práve sem, lebo Uchiha klan ešte stále existuje ...
Cestou rozmýšľa, o čom inom, ako o milovanom Sasukem, ktorý je taký úžasný ..... keď prechádza popri oblasti, kde je mnoho bočných uličiek všimne si zvláštny bozkávajúci sa pár, chvíľu tam len tak ostane prekvapene stáť, lebo "prekvapená", je jej stredné meno hneď po "nechápavá".... Je to Itachi a nejaká blonďavo pôsobiaca dlhovláska.... Sakura sa škodoradostne usmiala a pokračovala v ceste. Pri ramen - reštaurácii sa k nej pripojil Naruto a cestou až k Ucihovskemu domu sa dohadovali ale aj smiali, Naruto je celkom príjemný spoločník, napočudovanie... Sakura si už asi zvykla a od tej doby, ako vie o malom líščom Narutovom tajomstve, znášala ho onoho viac. Ale hlavnú zmenu spôsobila Hinata, mala na Naruta veľmi dobrý vplyv, ale najhlavnejšie bolo, že už Sakure dal pokoj a pozýval ju len na priateľské posedenia ( samozrejme, pod dohľadom Hinaty ).
Keď vstupovali do sídla Uchiha klanu, Naruto ucítil vôňu ramenu a utekal do kuchyne tak rýchlo ako len mohol, aby "mohol pozdraviť Sasukeho mamu v kuchyni ... určite preto, lebo mu chýbala jeho vlastná rodina" Sakura sa zdržala pri vyzúvaní pohodlných ninjovských topánok, ktoré určite rozdával Gai-sensei tak isto ako jeho úžasné sexi zelené oblečky, ktoré milovalo hlavne Neji a TenTen.... no prosto, keď sa dostala k pravej nohe obehol ju Itachi a len tak konverzačným tónom povedal:
-Krava
- Diletant
- Mrochta
- Ignorant ...
Ale to už len zakričala za osobou miznúcou za rohom. Zase raz mala o čosi lepší pocit, mala posledné slovo pri "rozhovore" s Itachim a to jej úplne stačilo do doby kým ho stretne znova.
Už si ani nepamätala, kedy to všetko začalo, ale mala pocit, že sa hádali už od doby ako vedeli rozprávať. Nie že by ho neznášala, ale občas mala pocit, že by ho najradšej zabila za to ako sa sprava (hlavne jeho opovrhovanie Sasukem, ako môže byť na svete človek, ktorý by ho nemiloval?! ) a čo hovorí... . Ale predtým by ho dlho a bolestivo mučila, roztrhala by ho v zuboch na tisícky malých kúskov, tie by potom zapálila a šialene by okolo toho ohňa tancovala a smiala by sa a smiala a smiala... Niekedy mala pocit, že by sa možno aj zbláznila od radosti. Ale nebola sama Itachi ju tiež nezbožňoval, dokonca sa ani nedalo povedať, že by ju mal rád, a možno ani to, že by ju bol ktovieako znášal...
Ale to čo si nebol ochotný pripustiť ani jeden z nich bola skutočnosť, že keby sa už nikdy nevideli, chýbalo by ich doterajšiemu životu napätie a možno aj niečo celkom iné (a tým nemyslím len pocit istoty, že tu bude stále nikto, s kým sa dá "rozumne porozprávať", prípadne niekto, kto sa ti vždy keď ta vidí prihovorí a nehanbi sa za to, že ta pozná ... " možno by to bolo aj niečo úplne iné.
Na Sakurin krik sa odsunuli dvere na Sasukeho izbe, ktorá bola tesne pri Itachiho, vyklonil, sa a kývol smerom k nej, nech ide ďalej, Naruto dobehol s plnou miskou ramenu a hovoril niečo o dare z neba...
- Zase si stretla Itachiho ?
Spýtal sa Sasuke bez toho aby na to očakával odpoveď. Sakura sa len znudene pozrela smerom von z okna a kývla rukou ...
Učili sa asi dve alebo aj viac hodín, pre Sakuru to bolo mierne únavné lebo musela Narutovi stále dookola opakovať to isté, lebo buď bol zúfalo nechápavý alebo bol v myšlienkach stále pri Hinate... inak by to bola pre ich tým pohroma.
Keď si už myslela, že to načisto vzdá, vo dverách sa zjavila Mama Uchiha a pozvala ich na večeru.
- Samozrejme, ten poobedný ramen bol úžasný, tak to čo bude nasledovať si tiež nemôžem nechať ujsť
Naruto sa šťastne usmieval.
- A ...
Sakura už chcela povedať áno, ale uvedomila si, že vôbec nemá pocit, že chce vidieť Naruta ako sa napcháva a počúvať Itachiho a jeho dvojzmyselne narážky, ktoré by mu mohla opätovať len nenávistným pohľadom. V Sasukeho prítomnosti sa snažila vyzerať veľmi milo. Už ich pár kráť prichytil, ako sa "rozprávajú, a nevyzeral vtedy veľmi nadšený, tak sa snažila tieto rozhovory v jeho prítomnosti obmedziť. Pri poslednej večery to vybavila pomocou jednoduchého hand sealu ( neviem, ako to mam preložiť do slovenčiny, sorry) päste na oboch rukách spojila smerom dolu a milo sa usmiala, to bol hand seal pre Ousu buta ( v slovenčine Prasa ), ale aj Itachi využil príležitosť a polozil si ruky dlaňami na seba tak, že malíček ľavej ruky smeroval nad palec pravej, to bol znak pre Saru ( opica - viac pejoratívnych hand seals nepoznám, tak toto musí stačiť....)
-A ... Ale nie, vzdychla si Sakura, dnes muším byť doma skôr, mama niečo potrebuje, prepáčte, už sa musím ponáhľať...
Zaklamala sakura.
- Tak sa uvidíme zajtra, Kakashi nás čaká ráno okolo 8:30, tak tam buďte presne, dovidenia.
Pobalila si veci a vyšla z miestnosti tak rýchlo aby ju nestihli prehovárať aby zostala ale dosť pomaly na to aby to nevyzeralo na útek
Šla sa obuť, ale nebola jediná, kto sa chystal odisť ešte pred večerou, Itachi tiež zháňal topánky, a keď ju uvidel, začal sa tváriť najpohŕdavejšie ako vedel. Sakura mu neostala nič dlžná,
- Čo to nevidím, krysy opúšťajú loď. začal
- Prosím? Pokiaľ dobre vidím, nie som sama, kto sa niekam chystá, ale aspoň nemienim isť oblizovať nejakú nechutnú napodobeninu človeka, ktorá má IQ tekvice.
Teraz bola celkom rada, lebo Itachi očividne túto "novú známosť pred ľuďmi skrýval, veď prečo asi ..pomyslela si Sakura.
- Že to hovorí niekto, za kým sa neobzrie ani ten najposlednejší chudák. A ani môj úžasný braček ti nevenuje viac pozornosti ako rozbitej váze, ale on je tiež len obyčajný chudák...
To už bolo veľa, niekto sa rozhodol urážať Sasukeho, toho Sasukeho, ktorý tvoril podstatnú časť Sakurinho života, tak to už bolo priveľa.
- Buď ticho, nevieš o čom hovoríš, neurážaj ho, je tisíc krát lepší ako ty, a ak aj ma nejaké chyby, aspoň to nie je ten Uchiha, ktorý chce zabiť svojho najlepšieho kamaráta len kvôli nejaké blbému Sharinganu a vyvraždeniu svojho klanu ....
Sakura:
Dokelu. pomyslela si, už je to tu zase ...
Sama netušila, čo by mohla ešte povedať, chytila si ústa a snažila sa zastaviť príval slov, ktoré sa drali von, ani sama nevedela odkiaľ, čo to vlastne rozprava, nie, už zase to prichádzalo. Najprv ako slová ale za chvíľu sa jej pred očami začnú premietať obrazy, zvuky, pocity ... nie, musí rýchlo niekam utiecť, toto nesmie nikto vidieť, ale kam teraz?! bola zmetená .... do lesa, rýchlo, napadlo jej. Otočila sa na mieste, obomi rukami si pridržiavala ústa, ktoré sa horúčkovito pohybovali, ale zvuk, ktorý vydávali bol len nezreteľným mrmlaním ...
Cítila, že musí bežať tak ďaleko ako sa len dá, prebehla cez záhradu, ladne preskočila jazierko a plot a utekala do lesa ...
Palči

Vyuzitie jadrovej energie-Prolog

27. června 2008 v 10:14 | kolka |  Ostatní povídky
Zdravím ženy ( pochybujem o tom, že toto čítajú aj nejakí mládenci ale ak hej, nech sa mi ozvú). Prológ by mal slúžiť na uvedenie do deja, takže. Pôvodne je to poviedka ItaSaku, a kto má rád Sasukeho, tak to nemusí čítať. Dej nie je veľmi prepracovaný. Sústreďoval som sa hlavne na pocity ( znak nevyspelej osobnosti, viem). Používam dlhé súvetia, apoziotézy ( ... ) a snažím sa obmedziť počet tých usmievavých vecí v texte (☺). Toto je prvá vec, čo som kedy napísala, okrem slohov do školy, takže viete, ako sa cítim. Jediné, čo ešte môžem spraviť, je dúfať, že sa vám to bude páčiť. ( A komu se to nelíbí ať mi klobouk políbí... dúfam, že viete odkiaľ to je ).
Vaša Palči
Já chci jen dodat, že jsem tu povídku již četla a velmi se mi líbila, a určitě se bue líbit i všem ostatním. První díl vám sem dám po obědě XD HIHI

Gomen! Aishiteru 6

27. června 2008 v 9:42 | kolka |  Ostatní povídky
No takže teď bude asi moje poprava :-D No doufám že se vám to bude líbit. ****************************************************************************************** Suigetsu se vzbudil zimou. Podíval se na vyhasínající oheň. Už vlastně jenom hřáli zbytky dřeva. Když vstal a chtěl přiložit uviděl že chybí Sasuke. ''Ku**a drát s ním.. Chce nás prozradit nebo co? Vsadím se že šel za tou holkou.'' Prskal kolem sebe. Nechtěl nikoho kolem vzbudit tak přiložil a lehl si. Přemýšlel.... přemýšlel o Sasukem a Sakuře. '' Ta holka je pěkná... chápu Sasukeho. Ale přoč nám o ni nikdy moc nepivídal? No jo zmínil se o jeho týmu a vesnici ale přece. Jak ho znám chce si jenom užít.'' Mluvil si v duchu a promítal si okamžik když ji uviděl. '' Je vážně kus'' Řekl nahlas. Rychle si chytil pusu. ''Bože nesmím mluvit tak nahlas'' Řekl si v duchu. Juugo se jenom převalil ale spal dál. Suigetsi si oddychl. Podíval se na Karin. Pravidelně oddychovala. Nevěděl jestli je v komatu nebo spí. Vůbec netušil co s ní je, ale hlavně že neměla nějaké kecy. Najednou se usmál a usnul. ******************************************************************************************* ''Tsunade nikde sme ho nenašli.'' Mluvil ze sklopenou hlavou Yamato. Tsunade se na něj jenom ospale podívala a hodila do sebe další skleničku saké. ''Co Sakura?'' Pronesla opilým hlasem. Tu sme viděli v lese ale říkala že ho neviděla.'' Odpověděl. ''COŽE! Copak vy nevíte že by kvůli Sasukeho lhala!'' Její opilost okamžitě opadla a bouchla do stolu, div se nerozpadl. ''A kde je teď!'' Řekla mírně nahlas. ''Doma'' Odpověděl Yamato se strachem v očích. ''Tak se jděte podívat jetli tam fakt je! A pak mi to přijďte říct!'' Dodala a hodila do sebe další skleničku saké. ''Hai'' Odpověděl Yamato a zmizel. ''Ach Sakuro, Sakuro. Proč mi děláš potíže?'' Řekla si pro sebe a nalila si do skleničky saké. ******************************************************************************************** Sasuke stále líbal Sakuru, která ležela pod ním. Sakura byla pořád nejistá..... Začal ji něžně hladit po tváři. Začal ji líbat i na krku.... pak šíji. Když ji políbil na šíji Sakura se zatřásla. Poté se vrátil k jejím ústám a jednou rukou ji chytil za stehno. Lehce ji ho posunul dál od druhého stehna. Věděla co příjde. Křečovitě svírala deku. ''Uvolni se'' Pošeptal ji do ucha. Sakura udělala to co řekl. Pustila deku a začala hladit Sasukeho po vlasech. Sasuke se ještě neodvážil do ni vstoupit. Byl nervózdní. Nechtěl to nijak pokazit........Když v tom někdo začal klepat. Oba dva vyskočili jako čerti z krabičky. Sasuke se začal rychle oblíkat. Sakura na sebe hodila jenom kimono a otevřela zašupovací dveře od pokoje. Zase je za sebou zavřela a procházela kolem jiných pokojů dokud nepřišla ke schodům. Pomalu sešla a mířila si to kratší chodbou mezi zavřenými pokoji. KDyž došla k hlavním dveřím pomalu je otevřela. Stál tak Yamato. Sakura se na něho rozespale podívala a zakoulela očima. '' Copak potřebujete Yamato v 11 hodin večer??'' Vyptávala se ho ospale. ''Jenom sem tě přišel zkontrolovat na příkaz Hokage'' Odpověděl z úsměvem na rtech. ''Jdete dál?'' Zeptala se ho se slušností. ''Jo na chvíli potřebuju si promluvit, pokud ti to nevadí.'' ''No už nevadí když ste mně vzbudil.'' Pokárala ho. Yamato vešel a Sakura za ním zavřela dveře. Šli po krátké chodbě a vešli do prvního pokoje z prava. Také mněli zašupovací dveře jako všechny ostatní pokoje. Byl to obývák. Krásně v něm voněla skořice. ''Máš to tu krásné Sakuro.'' Sažil se pochválit. Oba si sedli a začali konverzovat. Když zkončili, Yamato odešel a Sakura šla zpátky do svého pokoje. Odšoupla kousek dveře a vlezla do pokoje. Nikdo tam už ale nebyl. Smutně se podívala do země a lehla si do postele. Chvíli přemýšlela nad tím co se stalo a pak usla.......
Cindy
Ano Cindy máš pravdu, je to tvoje poprava XD naštvala si nesprávnou osobu XD ale jako jinak se lidi omlouvám, že jsem to nezveřejnila dřív, měla jsem na starosti jakýsi závěrečný program ve škole a neměla jsem na to čas. Takže Gomen. :o)

Amazonky vs Sparta

26. června 2008 v 18:31 | Kesidy |  Povídky Kess
Kesidy se probudila a viděla jak na židli vedle ní sedí Kakashi. Zamračila se, otočila hlavu k oknu. Byl den a to krásný. Pořádně se nadechla a koukala se stále z okna. Kakashi se mezitím probudil. "Tak jsi konečně vzhůru." "Jak dlouho jsem spala?" "Asi tak týden.." Její oči se rozšířily. "Týden?!" "Jo." Chtěla vstát, ale Kakashi jí zase strhnul dolů. "Jsi slabá.." "Dej ze mě ty pracky pryč!" "Dám, ale když si lehneš!" Kesidy si teda lehla a on jí přestal držet. "Určitě máš hlad. Dojdu ti pro něco k jídlu." Řekl a odešel z pokoje. Kesidy si znova sedla, ale v tu chvíli jí projela tělem ostrá bolest. Znova si lehla. "Sakra! Co to s semnou je?!!"…………….
"Kakashi?! Ten co mě zabil?!" "Ano, přesně tak." Řekl klidně Kabuto. "Ten bídák! Jestli jí něco udělal tak je to poslední věc, co v životě udělal!" řekla nabroušeně Selen. "No tak uklidni sssse přece…." Selen se na něj naštvaně podívala, ale pak se uklidnila, ale odešla pryč z komnaty.. Orochimaru se otočil na Kabuta. "A ty Kabuto budeš dál ssssledovat Kakassshiho a Kesissdy, ale nic nepodnikneš!" "Co pak vy nechcete, aby byla zdravá?!" "Ne….pro mě by bylo nejlepší kdyby zemřela…ale musssí jí zabít někdo jiný, aby na mě nepadlo podezření…Někdo kdo je bude sssledovat..ale nic neudělá pro její záchranu…." Kabuto se usmál a odešel. Orochimaru se podíval do ohně v krbu.. "Jessstli zemře tak zmizí problémy…"
Amazonky byly na cestě ke svobodě..ke zničení Sparty.
Jely na koních, který byli netrpělivý jako jejich jezdkyně. Sakura celou dobu byla mimo realitu, stále vzpomínala na první polibek ..zavřela oči. "Hej Sakuro!!" Sakura se probudila. "Co se děje Tenten?!" "No já jen, že se mi zdálo, že chceš spát.." "Ne nechce nad něčím jsem přemýšlela.." "Aha.." řekla Tenten, ale bylo jí jasné o čem asi tak nebo spíše o kom asi tak přemýšlela.. Arwen jela vzadu a její vězeň mlčel jako vždy. "Nevím proč mě necháváte na živu, když stejně chcete zničit Spartu…" Arwen sklonila hlavu a on čekal co z ní vypadne.. v jeho hlavně se objevovaly věty.. "Protože tě zabít nedokážu…" ale on sám netušil, jak ho to napadlo.. Ale realita byla jiná.. "Protože by nám nevydali Kesidy sensei.." Gaara byl z toho v šoku, ale nedával to na sobě znát. Arwen se zpět otočila směrem, kterým jela. Její oči byly smutné a její myšlenky na štěstí se ztrácely………
Kira celou cestu nepromluvila. Její myšlenky patřily její sestře( jak jinak, že?:-D) a pak si i vzpomněla na mladíka s nádherným psem.. Kolka jí sledovala a i ona přemýšlela co bude. Bude se muset postavit tomu Itachimu.. "Itachi…" řekla si v hlavě.. Temari zase myslela na svého prvního protivníka ze Sparty Shikamara.. "Takový lenoch…" řekla si a usmála se. Tenten ať chtěla nebo ne zase pořád myslela na toho namyšlenýho kluka, co musí mít vždycky poslední slovo Neji… a Hinata myslela na svou lásku Naruta. Její oči byly plné obav a strachu o něj. Nechtěla aby se mu něco stalo obzvlášť, když bude otec. Hinata si položila ruku na břicho. Ano právě v ní je potomek jednoho muže ze Sparty………………………………..
Naruto zrovna trénoval spolu s ostatními. Jejich katany se zakusovaly do dřevěných kůlů..stékal jim po těle pot..ale museli si na něčem vylít zlost. Sai je sledoval z okna své komnaty. "Chci být jako oni.." řekl potichu. "Můžeš být." Sai se otočil a za nim stála. "Ty jsi ta žena? Selen?" "Ano jsem tvá matka.." řekla bez problému. Sai vykulil oči. "Vy jste má matka?!" "Ano..a něco ti povím tvůj otec je možná slizký had, ale ty jsi jiný. Určitě najdeš cestu ke štěstí…" řekla a zmizela. Sai nehnutě sledoval místo, kde před chvilkou byla. "Jak to udělala?!"
Kakashi šel zpět do svého domu, když v tom na něj někdo ze zadu zaútočil. Kakashi uhnul, ale protivník byl rychlejší a zabodl mu kunai do břicha. Kakashi spadl na zem, ale stačil protivníkovi strhnout masku. "Ty?! Nejsi mrtvá?!" "Nejsem…jak vidíš.." Kakashi najednou s sebou škubl a chytl se levé oko. Selen ho sledovala pak se zarazila, když se na ní Kakashi podíval. "Chtěla jsem tě zabít, ale neučiním tak…Patříš mezi ty co mají dar..i když ten dar není přesně tvůj….budeš patřit mezi nejlepší z nejlepších…ale jestli mou ránu přežiješ…" řekla a zmizela. Kakashi neměl tušení o čem to mluvila, ale věděl jedno, že to byla žena, co je matka jeho vězenkyně. Vše jí může říct, ale věřila by mu to? To teď neví. Vstal a rychle se vydal do domu. Vstoupil dovnitř a rychle si šel pro kus látky, aby si to vyléčil. Ale jeho tělo už to nevydrželo a spadl na zem. Kesidy spala, ale rána jí probudila. Pomalu vstala a šla se podívat potichu a hlavně opatrně co se stalo. Na zemi uviděla svého mučedníka. Pomalu ho přešla a otevřela dveře a vydala se do své vesnice. Na hranici Sparty se zastavila. "Sakra co to dělám?! Je to mizera! Zaslouží si smrt! Ale zachránil mi život..Do háje." Řekla a otočila svůj směr……….
Sasuke zrovna procházel uličkou, když ve tmě se ozval hlas. "Sasuke…" Sasuke se zastavil a podíval se do tmy. "Kdo je tam?!" "To teď není důležité…" "Kdo jsi?!" řekl a namířil tam katanu. "Jsou tři katany pravých následníků trůnu…jednu má moje dcera, druhou zase velitelka Amazonek a třetí? Ta je tvoje Sasuke….." "Cože?!…Hej?! Kdo to jsi?! Jaký katany?!" "Sám uvidíš…brzo tě sama zavolá její síla…….." řekl hlas a utichl….

krátké, ale spíš je to takhle lepší...páč je to děs!

Gomen! Aishiteru 5

23. června 2008 v 20:25 | kolka |  Ostatní povídky
ÁÁÁÁÁÁ Cindy, já tě zabiju kamenem do hlavy, no počkej to jsi ještě nezažila!!!!! XD jako takhle to zase ukončit!!! Jako Lidi nedivte se jo?! Až si to přečtete budete na tom stejně!!! XDXD
No takže k tomu obsahu mně dokopala Musa XD. Chtěla sem být zlá.... No ale udělala sem z toho třošku romantičtější díl...... Takže spešl for Musu. A doufám že vám ostatním se to bude líbit Sakura se začala probouzet. Chtěla se posadit ale projela jejím tělem ostrá bolest. Sykla. Raději zůstala ležet a promnula si oči. Byla ve svém pokoji. Vypadalo to že tam je sama, když udivěla Sasukeho jak sedí na židli u stolu v rohu pokoje. ''Ehm........'' Chtěla na sebe upozornit. Sasuke zvedl hlavu od stolu a podíval se na ni. Sasuke se v mžiku oběvil před ni. Lekla se ho. Jednou rukou si ji chytl za bradu a políbil. Sakura se nechala. Zavřela oči a vychutnávala si ten pocit. Najednou ji v hlavě začala okřikovat vnitřní Sakura. ''Seš blbá! Zradil tě! Využívá tě! Copak to nevidíš!''. Sakura se vzpamatovala a odstrčila Sasukeho. ''Co děláš! Nech mně být! Vypadni z mojeho domu!'' Křičela a přitom brečela. Tentokrát ji chytil za týl a pevně si ji k sobě přitáhl. ''Neee Sasuke já nemůžu....'' Prosila Sakura jako štěně. Druhou rukou si ji chytl za pas a přitáhl víc k sobě. Nechtěla to ale pořád ho líbala. Nakonec sebrala všechnu nenávist a odkopla ho do protější stěny. Svalil se na zem. Chytil se za břicho. klečel a hlavu opíral o zem. Sakura slezla s postele. POstavila se do bojivné pozice. Sasuke těžce vstal. Z pusy mu vytékal pramínek krve. Koukal na ni. Byla jenom ve spodním prádle. Bylo černé a na něm mněla znak svého klanu. ''proč mi ubližuješ!'' Křičela na Sasukeho. Utřel si pramínek rkve z úst a vytáhl katanu. ''K sakru on nás zabije!!!!!'' Nadávala vnitřní Sakura. Sakura znejistila ale nechtěla to dát najevo. Sasuke si prihlídl katanu a poté ji hodil do kouta. ''Jestli chceš zabij mně.'' Pronesl zdrceně. Sakuře se podlomily kolena. ''Ale já tě miluju!'' Křikla. Sasuke se pomalu k ní přiblížil. Chtěl ji pohladit. ''Nech mně Sasuke! Neznamená to že jsem tvoje!'' Hystericky křičela. Sasuke se otočil a chtěl odejít. Chytla ho za nohu co mněl ve vzduchu a přitáhla si ji k sobě. Sasuke to nečekal. Neurdžel rovnováhu a hodil masku. Hlava se mu rozplácla o parkety. Pomalu si sedl a zadíval se na Sakuru. Seděli naproti sobě. Nic neříkali. Jenom koukali. Sakura vstala a šla za Sasukem. Čekla že zase dostane vynadáno. Mýlil se. Sklonila se k němu a chytla ho za tvář. Druhou rukou ho povalila na záda. Sedla si na něj obkročmo. Dotýkali se nosama. Dívali se přímo do očí. Zavřela oči. Sasuke na ni jenom koukal. Začali ji stékat slzy. Políbila ho. Sasuke ji lehce ze sebe zhodil. Postavil se a vzal ji na ruce. Položil ji na postel. Sakura klečela. Svlíkl ji spodek. Pořád seděla a zakrývala si rukama podprsenku. Styděla se. Třepala se jako ratlík. Ještě se nikdy před klukem nesvlíkala. Seděla k němu zády. Pomalu ji rozepl podprsenku a svlíkl ji ji. Sakura se na něho podívala přes rameno. Okamžitě zčervenala. Usmíval se. Vzala první polštář co ji přišel pod ruku a hodila ho po Sasukem. Nečekla to a schytl to do obličeje. Spadl z postele. Sakura hned chytla přikrývku a překryla se jí celá. Byla stočená do kluvíčka a jenom hlava ji čouhala. Sasuke vykoukl ze země. Omrkl jestli nepoletí další záhlavek a pak vylezl na postel. Sklonil se k její čouhající hlavě. Usmíval se. Sakura byla na pokraji zhroucení.Pomalu ji odkryl a koukal na její krásné křivky. Položil ji na záda a začal ji líbat na krku.
Cindy

Gomen! Aishiteru 4

23. června 2008 v 6:26 | kolka |  Ostatní povídky
Jenom se vám chcu omluvit že je to tak trátké No snažila sem se aspoň něco ze sebe vymáčknout. Příští bude delší........... ''Na čem jedeš tentokrát?'' Zeptal se opatrně Juugo. Sasuke se na něho jenom pobaveně podíval. Juugo vzdychl. Sasuke si sedl vedle nich a začal přemýšlet. Suigetsu si všimnul jak se Sasuke červená, usmál se a chtěl navázat kontakt. ''Všiml sem si že se ti ta Sakura líbí co? Je docela kus, taky sem si toho všiml. A pěkně tě prosila vidíš to jo? Ona o tebe taky stojí. Nenech si ji proklouznout mezi prsty. Jasné Sasuke?'' Nic. ''Sasuke slyšíš mně??''' Zase neodpověděl. Suigetsu se na něho podíval a když viděl že nevnímá zamával mu rukou před obličejem. Sasuke sebou trhl. ''Jééžiš promiň byl sem zamyšlený říkal si něco??'' Omlouval se Sasuke. Suigetsu zase vzdychl. ''Jdu si lehnout hoši'' Řekl otráveně Juugo. Vzal si deku a lehl si naproti nim. Jen co zalehl usnul. ''Jdu si také lehnout'' Prohlásil vyčerpaně Suigetsu. Lehl a taky usnul. Sasukemu se nechtělo spát. Díval se na Karin co byla v bezvědomí, pak zase na spícího Juuga a Suigetsa. Dostal nápad. Pomaličku vstal, přešel k Juugovi. Kopl lehce do něho. Jenom si něco zamumlal a spal dál. Sasuke se usmál. Jeho plán vycházel. Zmizel. Utíkal do Konohy. Nepozorovaně přecházel po ulicích. Došel k domu kde bydlela Sakura. Byla všude tma. Vylezl po stromě a podíval se do jednoho okna. Byla to ložnice. Ďábelsky se usmál, protože okno bylo pootevřené. Nenápaně skočil do pokoje a přistoupil k její posteli. Spala v ní dívka s růžovýma vlasama.Naklonil se nad ni, byla tak krásná, svěže voněla. Políbil ji něžně na rty. Začala se probouzet. Otevřela nejdřív jedno oko. Když uviděla nějakou postavu, rychle otevřela i to druhé oko a zalapala po dechu. Stál tam ON, celé své kráse, byl tak blízko ní. ''c-c-c-o tady děláš?'' Řekla sekaně. Chtěla si sednout ale mněl moc blízko hlavu a nechtěla se srazit. Opatrně ho odstrčila a sedla si. Zkoumavě se na ní koukal. ''Co chceš?'' Zeptala se ho výhružně. Sasuke nechápal.... Koukal na ni jako by spadl z višně. ''Je nějaká jiná..... Co s ní může být.?'' Ptal se sám sebe v duchu. ''Myslím že nemá cenu se tě ptát jestli se vrátíš. '' Řekla naprosto bez zájmu. ''Děje se něco?'' Zeptal se ji podezíravě. ''To se dějě!'' Zavrčela a dala mu facku. Plesklo to, a na Sasukeho lícu zůstal obtisk ruky. ''C-c-o děláš?'' Řekl nechápavě. ''Proč si přišel! Proč! Aby si mně znova potopil! '' Křičela stále hlasitěji. Sasuke ji zacpal pusu svou mohutnou rukou. ''Půjdeš semnou'' řekl potichu a už si ji chtěl vzít na ruce. ''Pusť mně....'' Řekla a vysmekla sem mu. Bohužel sebou trhla moc a Práskla hlavou o skříň. Padla k zemi.... Omdlela.
Cindy
Lidi, ta Cindy mě zabije XD jako já byla tak napnutá z toho minulýho dílu a ona to i dneska tak ufikne XD. Jako jinak krása, ale dělej něco s tím, já nechcu prasknout XD

Osud to tak chtěl 1

22. června 2008 v 16:36 | kolka |  Povídky kolky
Děj se odehrává mimo dosah ninjů. Hlavními postavami jsou
zde Sasuke a Sakura. Sakura již dlouho chodí do školy jako normální "děti"
prostě bez poslání ninjů. Ale stane se že se objeví Sasuke a ona zase začíná
vzpomínat na minulost…….
Lidé co hned ze začátku očekávají lásku, mě asi budou chtít
zabít. Možná je dám později dohromady, ale zatím…….
Jako každé ráno přišla Sakura do třídy pozdě. Bylo to zvykem, bydlela docela daleko a tak učitelé přehlíželi těch pár ranních minut. Jen co zaklepala a následně vešla po vyzvání své třídní, zděsila se hrůzou. Před celou třídou stál tak 16 letý kluk. Černé vlasy, černé oči…cool výraz. Její spolužačky jen slintaly. Než cokoliv stačila učitelka říct, aby nového studenta představila, začala Sakura pištět a nadávat. "To snad nemyslíte vážně! S ním! Ani náhodou, je to totální tupec a magor v jednom! Mozek má o velikosti zrnka písku a i to je nateklý! Ne ani za nic prostě ne!" "Ty si myslíš, že jsem z toho nadšený?! Trávit třídu s touto ……víš ty co, raději to nebudu komentovat, nebo by jsi mohla chytit, tvůj legendární záchvat vzteku!" "Dej mi pokoj nebo ti tu tvojí parádu na ksichtě rozbiju!" "Protekční princezničko, tebe by se tak někdo bál! To sotva neublížíš ani mouše!" "Já tě..!" " TAK DOST!!!" zařvala jednoduše učitelka. "Takže třído toho je Sasuke Uchiha, váš nový spolužák. A Ty Sakuro….máš jako jediná volné místo v lavici, pan Sasuke Uchiha si sedne s tebou!" "NJE! Protestuji ať si s ním sedne někdo jinej…" jen co to dořekla už se začala všechna děvčata ve třídě překřikovat a hlásit, že si s ním sednou. Učitelka to však vyřešila po svém. "Ne Sakuro, to je trest za to, že jsi nebyla milá." "Ale…" "Žádné ale Sakuro! Sedněte si do lavic a konec hádek, hodina již dávno začala!" Sakura si napučeně sedla do své lavice a Sasuke taktéž. Učitelka začala s výkladem. "Takže studenti, minulou hodinu jsme probírali znalosti první pomoci. Dnes se budeme zabývat léky, které nám pomáhají při nemocích. Jak je nazýváme, ví to někdo?" "Antibiotika" "Správně Sakuro, a kdy byli antibiotika vynalezeny?" "Roku 1945 a jejich objevitel byl Alexander Fleming l ." "Velmi dobře Sakuro." Sakura se mile usmála a opřela se o židli. "Hm…šprtka…" prohodil Sasuke. "Máš problém?!" "Huso!" "Táhni k čertu tupče!" "Zrádkyně!" "Tak dost!" zařvala nakonec a uhodila pěstí do lavice a ta se hned po nárazu rozpadla. "To už je třetí v tomto týdnu Sakuro." Povzdechla si učitelka. "Já tu s ní nebudu! Je nebezpečná!" řval Sasuke plný zloby. "Cha a to si říkáš shinobi. Nejsem, nejsem nebezpečná!" Sakura už byla pořádně vytočená a vypadalo to, že mi jednu natáhne. "Že nejsi? Vždyť jsi zabila svojí matku!!" zařval hodně opravdu hodně nahlas. Sakura stuhla. Nečekala, že vytáhne. Její minulost se dere na povrch každý den a ona jí vítězně tlačí zpátky, ale teď? Copak to může ignorovat? Dostala se zpátky do bojové nálady. Teď mu už pěstí opravdu dala. Sasuke narazil do zdi, ale než se stačil zvednout už ho Sakura držela pod krkem. "To byla nehoda chápeš? Nehoda!" "Nezájem můžeš za to!" vrazila mu facku. "Tak tos přehnal!" zařvala na něj a s uslzenýma očima utekla oknem. Všichni studenti koukali vyjeveně na místo, kde růžovovlasá dívka zmizela, ale pak jejich zrak padl na Sasukeho, který se právě zvedal ze země. "Asi jsem to vážně přehnal. Prosím omluvte mě, ale musím za ní." Oznámil a zmizel.
Sakura běžela a běžela. V očích měla slzy. 'Proč já?!' ptala se sama sebe, ale odpověď neznala. Konečně se zastavila. Opřela se o strom a potichu plakala. Třásla se, už neměla ani sílu stát. Podlomila se jí kolena a ona spadla na zem. Přemýšlela proč vlastně odešla z rodné vesnice. "Mohl za to on!" zašeptala přes vzlyky.
Našel jí, byla schlíplá na zemi. "Sakuro?" zvedla hlavu, když uslyšela své jméno. "Nech mě být!" "Sakuro, vstávej vrátíme se." "Vrať se sám a mě se nestarej! A teď mi dej pokoj! Vypadni!" "Půjdu, ale ty taky, ať se ti to líbí nebo ne!" "Css, to si myslíš ty." "Ne, já to vím." Chtěla mu ještě něco říct, ale Sasuke byl rychlejší. Upadla do bezvědomí. Vzal jí do náruče a vrátil se s ní do školy.
Když vešel do třídy, všichni na něj koukali jak na svatého. Hned se ujal slova. "Nevíte někdo kde bydlí?!" "Jo, na konci města. Když se vydáš na západ tak tam musíš dorazit pěhem 45 minut. Je to jediný dům s hnědou střechou nemůžeš ho minout." "Dík." A jak se objevil, tak i zmizel.
Došel na místo. Nebyl vůbec unavený. Sakura byla hrozně lehká. Spatřil ten dům a vydal se tam. Vyndal Sakuřiny klíče z kapsy a odemkl. Prošel dům a našel ložnici. Položil jí na postel a klíče jí dal na stolek vedle. Pak zmizel……
Vzbudila se asi o půl páté odpoledne. Vzpomněla si na to, co se stalo. "A zatraceně!" rychle se vyhrabala z postele a spěchala do zdejší nemocnice. Je tam na brigádě a ta jí začala už před půl hodinou. Normálním tempem by jí cesta trvala alespoň hodinu, ale vzala to po stromech a použitím čakry. Byla tak zabraná do své cesty, že si nevšimla, že jí někdo sleduje.
Dotyčná osoba zrovna seděla ve svém domě a přepínala televizní kanály. Když v tom ucítila náhlý proud čakry. Sasuke se podíval z okna a viděl, že Sakura někam spěchá. Zajímalo ho kam jde. Vydal se za ní.
Dorazila do nemocnice a hned jí sprdla tamní hlavní sestra. "Moc se omlouvám ale…" "Žádný ale Sakuro, zklamala jsi mě!" "Ale já jsem usnula a a a…." "A co? Ne Sakuro, nezbývá mi nic jiného než tě dočasně vyhodit!" "Ale to nemůžete! Já tu práci potřebuju, jinak nemám na školu!" "Ale to není můj problém! Máš vyhazov na týden smiř se s tím, snad tě to naučí, že máš příště hodit včas!" "Ale….." už nestihla nic říct, vrchní sestra odešla a Sakura zůstala stát. Sasuke to celou dobu sledoval. Tak trochu si uvědomil, že za to může on. Ale on s tím nic nenadělá. Raději se vypařil než ho někdo spatří.
Sakura vyšla z nemocnice a šla tam kam jí nohy nesly. 'Týden vyhazov z práce, nebudu mí na školu, sotva udržím nájem….' došla na jedno vzdálené místo a sedla si do trávy. Pozorovala západ slunce a vzpomínala. "Maminko…" zase jí ukápla slza do trávy. Pak se odebrala domů.
Ráno byla už ve své lavici, dokonce tam byla na čas, ale bylo vidět, že toho moc nenaspala. Pak přišel Sasuke a sedl si vedle ní. Neřekla ani slovo. Bylo hodně divný, že za celou hodinu ani nepromluvila i učitelka si toho všimla a tak si jí k sobě po hodině zavolala. "Co je s tebou Sakuro, jsi hrozně zamlklá." "Já….víte….vyhodili mě na týden z práce a já budu ráda když zaplatím nájem, asi budu muset odejít ze školy…." "Víš co Sakuro? Myslím, že jeden měsíc by to škola bez tvého školného přežila, přece jenom jsi velmi dobrá studentka. Mohla by sji i učit, kdybys o to měla zájem. Domluvím to se ředitelem určitě bude souhlasit s tím, že to můžeš pak splatit později. Netrap se tím. Všechno dobře dopadne….."
Sakuře se zase vrátila barva do obličeje. Na záchodě se upravila a vydala se na oběd. Sedla si na jeden s opuštěných stolů a otevřela si nějakou lékařskou příručku. Přišla k ní nějaká nová holčina. "Můžu si k tobě sednout?" "Jistě." Děvče si sedlo, ale převrhlo pití Sakuře přímo na tričko. Ta vyjekla a v rychlosti se postavila. "Ježiš moc se omlouvám já…" "CO SE TO TU DĚJE!" "Nic paní kuchařko, převrhla jsem pití takhle to dopadlo nebojte se uklidím to." Řekla jí mile Sakura. Pak začala utírat stůl a dívka, která vše zavinila se začala omlouvat. "Promiň opravdu mi odpusť já…" "Já vím, že jsi to neudělala schválně to se může stát každému." "Ale…….já to udělala schválně….." děvče to řeklo velmi potichu. "A proč?" zajímala se Sakura, ale nevypadalo to, že by se zlobila. "Víš……no ti kluci u toho stolu vzadu mě k tomu donutili." Sakura se tam otočila a viděla tam u stolu Sasukeho. "Že to byl ten černovlasej s cool pohledem?" "Ano, jak to víš?" "Ale instinkt, nic si z toho nedělej, pomstím se za nás obě. Jen tady počkej." Sakura si stoupla tak aby jí bylo vidět a sundala si to mokré triko. Tím si však vysloužila velkou pozornost. Ve své tašce nahmatala náhradní tričko a oblékla si ho. Pak se vydala za chlapci.
"Ty jo kluci, já má hlad, že bych sežral i prdel mrtvého hrocha." Pronesl Sasuke a uslyšel za sebou holčičí smích. "Vidím hoši, že se dobře bavíte." Pronesla s úsměvem Sakura a šla přímo k Sasukemu, teda alespoň to tak vypadalo. Šla k jednomu z kluků, který seděl hned vedle našeho Uchihy. K Sasukemu se otočila zády a povídala si s tím chlapce. Nakrucovala se při tom a Sasukeho schválně sváděla. Poslední kapka byla když si tomu klukovi sedla na klín a chytila ho okolo krku. Byl vzteky bez sebe až z toho zlomil vidličku, kterou držel v ruce. Sakura si toho všimla pokračovala v tom co si naplánovala. Pak tomu klukovi řekla. "Tak vyzvedneš mě v osm? Víš přece kde bydlím. Jo a prosim tě, tentokrát si u mě nenechávej hodinky, víš abych ti je zase nemusela nosit." Řekla mu a dala pusu na tvář. To se Sasukem málem seklo. Odcházela a zahnula za roh. "Tak tohle jsme si nedomluvili Tome!" začal na nej zostra Sasuke. "A co jsme si nedomluvili, já se Zakutou chodím už nějakej pátek. Ona se ti nesvěřila?" "Ne!" "Kam jdeš Sasuke?" "Na vzduch, je tu čím dál tím méně dýchatelno."
Sasuke šel rychlím krokem a už přes sebou Sakuru viděl. Tak jakmile ho zaregistrovala, dala se do běhu. Sasuke byl ale rychlejší a předběhl jí. Chytil jí za ruce a přirazil ke stěně. Sám se na ní nalepil, aby se nemohla hnout. "Co to děláš Sasuke! Pusť mě!" "Ne! Nepustím tě dokavaď mi nevysvětlíš to s Tomem!" "Není co vysvětlovat, chodíme spolu!" "Ne Sakuro, tohle na mě nezkoušej!" "Nic nezkouším, ty jsi jenom nadržený prase!" "Neprovokuj! Nevíš čeho jsem schovej!" "Ale vím a proto se tě nebojím!" "To je divný, že se třeseš a tady je 20 stupňů nad nulou. Pochybuju, že je to zimou!" "Víš ty co? Mám tě plný zuby jen co jsi se tady ukázal, proč mi lezeš do života! Musíš mi ho kazit pořád? Dělá ti to radost?" "Ne! Ale vadí mi jak se ke mně chováš!" "Chovám se k tobě, jak si zasloužíš! Jako k někomu, komu je jedno kdo kolem něj poskakuje a nechá se věčně ohmatávat od těch čubek z bordelu!" to už Sasuke nevydržel, ruce jí stiskl pevněji a násilně jí políbil. Sakura se bránila. Chtělo se jí zvracet, ale nemohla s tím nic dělat. Měl příliš velkou sílu. Čekala až se Sasuke bude míň věnovat držení jejích rukou a ona mu uteče. Nemusel čekat dlouho. Stačilo aby jí Sasuke jen maličko uvolnil a ona se mu vysmekla. Dala mu facku a kopla ho do břicha. "Ubožáku! Pořád si musíš dokazovat, že nikdo není lepší než ty? Pořád musíš být ta jednička? Jsi chudák Sasuke! Chudák, kterej není schopném najít si pořádnou holku, se kterou by mohl být jako normální puberťák! Už za mnou nikdy nelez Uchiho, nebo se nebudu držet zpátky!" s těmito slovy se rozeběhla pryč ze školy…..
Takže teda moje další povídka, měla být zveřejněna až po dopsaní všech kapitolovek, který mám rozepsaný, ale jaksi menší nátlak z Kesidiny strany to urychlil. Takže doufám, že se vám toto bude líbit......

Gomen! Aishiteru 3

18. června 2008 v 14:35 | kolka |  Ostatní povídky
Sakura tam dále stála a koukala na místo kde byl před chvílí Sasuke. Něco ji chytlo za rameno. Lekla se a rychle se otočila v domění že to je Sasuke. Nebyl to Sasuke, byl to člen ANBU. ''Co tady děláš?'' ''Já??'' Divila se Sakura. ''Vidíš tady ještě někoho?'' ''Eh, Ne já sem se tu byla jen projít.'' Snažila se z rozhovoru vykroutit. ''A neviděla si tadyk nějakou podezdřelou osobu?'' ''Osobu? Ne, kdo by tu měl být?'' Dělala dál ze sebe pako. ''Nikdo jen hlídáme, tak buď opatrná.'' ''Hai'' Odpověděla a čekala až ANBU zmizí. Oddechla si. ''Sakra to byylo ofous'' Řekla si v duchu a spěchala domů. Udělala si nějaké jídlo a šla si sednout na gauč. Zapadalo slunce a Sakura se z gauče dívala jak je krásné. ''Ach jo'' vzdychla si. Vstala a šla odnést talíř do kuchyně. Rozhodla se že půjde na procházku do lesa. ************************************************************************************ ''Já ji zabiju! Já ji srovnám že si to nedá! Uvidí! Růžovka jedna!'' A takhle nadávala Karin už dobrou hodinu. ''Karin! Můžeš zavřít hubu!'' Okřikl ji Juugo. ''Aby si nedostala zase nakládačku!'' Řekl potichu Suigetsu. Karin ho ale slyšela. ''Já nakládačku od téhle fuchtle?'' Odfrkla si nahlas. Juugo a Suigetsu protočili panenky. ''Sasuke copak ti je??'' Vyptávala se rýpavým hlasem. ''Dej mi pokoj nebo tě dneska zabiju!'' Okřikl ji Sasuke a vstal. ''Kam jdeš Sasuke ??'' Zeptal se Juugo. ''To je jedno za chvíli jsem zpátky.'' Odpověděl a zmizel. ''Vydíte to? Vidíte to! Normálně si odejde! Určitě půjde za tou fuchtlí!'' Nadávala Karin jako vzteklá. ''Můžeš už zmlknout!!!!'' Zařval Suigetsu. Karin raději zmlkla. Věděla že by ji zmlátil. ******************************************************************* Sakura šla pomalým krokem. Byla někde uprostřed lesa. Sedla si na pařez. Seděla, mněla zavřené oči. Přemýšlala o dnešku. Jak viděla Sasukeho. Srdce ji bilo, bilo ji jako o závod. ''Je tak krásný krásnější než kdy dřív .'' Řekla nahlas.''Kdo je krásný...?'' Ozvalo se za ní. ''Sasuke'' Odpověděla. Najednou ji došlo že s někým mluví. Vyskočila jako čert z krabičky a postavila se do bojové pozice. Spoza stromu vylezl Sasuke. Sakura se začala červenat, že by mohla dělat konkurenci Hinatě. ''Tak já sem krásný jo? No což. Co tu děláš?'' Zeptal se chadně. Sakura se nezmohla ani na slovo. Stála vyklepaná jako ratlík. Sasuke si toho všimnul a v duchu se usmál. ''S-s-píš já tebe bych se měla ptát.'' Řekla nervózně. ''Já? No šel sem se projít.'' Odpověděl. ''Sasuke vtať se zpátky'' Řekla prosebně. Sasuke zmizel. Sakuře se podlomily kolena a začala brečet. Klečela na zemi a brečela.''Sasuke proč!'' Zakřičela na celé kolo. Sasuke se oběvil za ní. ''Něco mi to připomíná.'' Řekl. Sakura se rychle otočila. Její Zelené oči se leskly jako diamanty. ''Sasuke proč, proč mi to děláš.'' Zeptala se ubrečeným hlasem. Nic neříkal. jen na ni koukal. Sklopila hlavu. ''Prosím Sasuke, udělám vše, vše!'' Zoufale křičela. ''Tým mně čeká'' Řekl a přistoupil ke sedící Sakuře. Sklonil se k ní a zvedl ji na ruce. Vyskočil na strom a posadil ji tam. Poté zmizel....... Sakura si chytla hlavu do dlaní a začala znova brečet. ********************************************************************** ''Sasíku co si tam tak dlouho dělal?'' Ozvala se Karin hned co Sasukeho spatřila. ''Neříkej mi Sasíku! Je ti to jasné!'' Okřikl ji Sasuke. ''Byl si s tou tvojí Sakurou žee?'' Rýpla si znova. Sasuke zmizel. Oběvil se za ní a dal ji ránu do zátylku. ''Ha a bude aspoň na chvíli klid'' Řekl a zasál se. Juugo a Suigetsu na něho vyjeveně koukali. Najednou se podívali navzájem na sebe. Pokrčili rameny a znova se otočili na Sasukeho.
Cindy

Gomen! Aishiteru 2

17. června 2008 v 20:19 | kolka |  Ostatní povídky
''Tsunade-sama! Tsunade-sama!!! Tým Hebi se přibližije k listové!'' Spustil Asuma hned jak vlítl do pokoje. ''Cože?? Kde! Je tam Sasuke musím tam jít!'' Začala křičet Sakura. ''Asumo svolejte pár lidí z ANBU aď je zastaví než tady stihnou vstoupit. A zajměte je!'' Odpověděla docela klidně Tsunade. ''A ty Sakuro..... Sakuro? kde jsi!'' Začala panikařit když se otočila na postel kde před chvílí Sakura ležela. ''K sakru, doufám že neprovede nějakou blbost.'' Vzdychl Asuma. ''Sakura? Já Sakuře věřím.'' ''Jo já vím je jako vaše dcera, ale když jde o Sasukeho.....'' ''Nějaký problém!'' Zavrčela a bouchla do stěny až tam zůstala díra. ''Co tu ještě stojíš! Vypadni už!'' Sykla. ''Hai'' Odpověděl a zmizel. ''Jen doufám že mně nesklameš Sakuro....'' Řekla si ještě pro sebe a šla na vizitu. ***************************************************************************************************** ''Jen doufám že ho najdu dřív než ANBU'' Říkala si Sakura stále dokola. Něco se pohlo. Sakura zastavila a skryla se. Najednou vyšel z křoví Sasuke, Karin, Juugo, Suigetsu. Sakura pozorovala jenom Sasukeho. Byl krásný, krásněší než kdy dřív. Jeho vlasy mu vlály podél obličeje. Sakuře se zatajil dech. Začalo ji lechtat v nose. Pšikla si. ''Kruci, kruci, kruci.'' Nadávala v duchu. Tým Hebi si toho všimnul ale dělali jako že nic neslyšeli. Sakura si oddychla. Když prošli seskočila tiše dolů, chtěla jít po jejich stopách, ale když rozhrnula větve Sál tam Sasuke. Zděsila se. Díval se ji do obličeje. Byli od sebe pár centimetrů, mněl ten svůj chladný pohled. ''Co to je za káču Sasuke?'' Vyrušila jejich pohled Karin. ''OOOOOO to je ta... ta..... jeej teď mi vypadlo její jméno... joooo Sakura. Z tvého bývalého týmu že?'' Přemýšlela nahlas Karin. Sasuke nevnímal. ''No to je jedno Sasuke zabijem ji a půjdem dál.'' Řekla nakonec a vrhla se na Sakuru. Sakura hravě její útok odrazila. Stále ale nedokázala uvěřit že by ji Sasuke nechal zabít. Stále Uhýbala Karininým útokům, zachvíli ji došla trpělivost a jednu ji střelila. Karin odlítla někde daleko do lesa. Juugo a Suigetsu jenom stáli a koukali na Sasukeho. Čekali co bude dál. Sasuke přistoupil k Sakuře blíž a prohlížel si ji jak se změnila. Při posledním setkání si ji neprohlídnul. Byla o hlavu a půl menší než on. Byla už skoro dospělá. ''Sasuke vrať se zpátky......... K týmy 7. Sasuke prosím'' Mluvila se sklopenou hlavou. Neodpovídal. ''Sasuke prosím!'' Řekla už zoufale a chytla ho za ruku. Najednou vylezla Karin ze křoví. Byla selá rozčepýřená, jako kdyby se právě vzbudila. ''Já tii ukážu ty růžová slepice!'' Křikla a rozběhla se proti Sakuře. Když byla v dostatečné blízkosti sakura se napřáhla a dala ji další ránu. Karin znova odletěla někam do křoví. Sasuke se ušklíbnul. '' Sasuke Mizíme'' Řekl Juugo a spolu s Suigetsu zmizeli. Sasuke tam chvíli ještě stál, poté se podíval do země. Sakura viděla jak se jeho obličej mění. Z chladného pohledu byl jeho pohled najednou plný smutku. Chtěla ho chytit znova za ruku ale zmizel. ********************************************************************************* Všichni čtyři se sešli na jednom místě. Karin byla v bezvědomí. ''Ta holka je mystrině brutální síly'' Řekl si pro sebe Juugo. Suigetsu přistoupil blíž k Sasukemu. ''Tak proto si chtěl jít do Konohy že?'
Cindy
Já chci jen upozornit, že mě tento díl opravdu zaujal, mě osobně se moc líbí :o)

Ať chceš nebo ne! - 2

15. června 2008 v 19:33 | kolka |  Ostatní povídky
Tak je tady 2. kapitolka =) Přeju Vám příjemný čtení ;D


Když už pomalu ale jistě mizel otok na Narutově levé tváři a on se konečně přestal tvářit ublíženě, zeptala se ho Sakura:
"Naruto, kam to vlastně jdeme? Neříkal jsi před chvílí, že půjdeme hned teď za mistrem Tsunade?"
"Nejdřív jdeme pro Saie," odpověděl klidně a přirozeně Naruto.
Sakura se na něj zkoumavě zahleděla. Naruto vycítil její myšlenky, ale nedal na sobě vůbec nic znát. Šel dál, a jako by nic odpověděl jednoduše na její nevyřčenou otázku:
"Sai je členem týmu Kakashi, je to náš týmový partner a spolubojovník. Jsme jeden tým, takže musíme pracovat dohromady. K Tsunade půjdeme všichni společně."
Sakura byla zaskočená tím, co právě slyšela. Na chvíli zaváhala, jestli to byl skutečně Naruto, kdo promluvil.
Vybavila si, co tehdy Saiovi řekl: "Nikdy tě neuznám členem týmu Kakashi…"
Podívala se na něj ještě pozorněji. Jeho oči…už to nebyly oči dítěte, ale odhodlaného a hrdého mladého muže. Muže odvážného a ctižádostivého. "Naruto, skutečně jsi vyrostl…" pomyslela si………………………


"Takže se ještě nezjistilo nic nového ohledně Orochimara?" ptal se Sai, když už všichni tři směřovali společně k úřadu Hoháge.
"Zatím bohužel o ničem nevíme…" odpověděla mu Sakura.
"Proto tam přece teď jdeme," dodal ještě Naruto, který byl už pěkně netrpělivý, "pospěšte si!"
Za chvíli dorazili na místo. Cestou k Tsunadině kanceláři potkali Shizune, která nesla obrovskou hromadu nějakých dokumentů.
"Shizune, nechceš s tím pomoct?" zeptala se jí Sakura.
"Děkuju Sakuro, to byste byli hodní." odvětila vděčně Shizune, a hned každému naložila plnou náruč spisů.
"Teda Shizune, ty se s bábi Tsunade rozhodně nenudíš." zašklebil se Naruto, ovšem humor ho ihned přešel, jakmile na něj Sakura hodila vražedný pohled.
Když došli ke dveřím, tak na ně Shizune s velkými obtížemi zaklepala.
"Tsunade-sama, nesu vám ty informace o misích a - "
"Tsunade! Ještě pořád jste se nedozvěděla nic nového o Sasukem!!???" skočil jí do řeči Naruto a málem ji porazil, když se řítil dveřmi do místnosti.
"Naruto!!!" okřikla ho okamžitě Sakura a Shizune se pokoušela udržet si balanc.
"Ne, Naruto. Stále nemáme nic nového." řekla Tsunade mírně zvýšeným, přísným tónem, "Skupina ANBU, která na tom pracuje, mi má ale v co nejbližší době poslat zprávu o jejich postupu. Až něco zjistí, budeme to vědět jak nejrychleji to bude možné."
"A takže to tady máme zase jen tak sedět a čekat?!" rozčiloval se Naruto.
"Naruto," odpověděla Tsunade hlasem, ve kterém už teď bylo pochopení, "rozumím ti a chápu tě, ale teď toho vážně víc udělat nemůžeme."
"Takže-"
"Ano Naruto. Teď nám skutečně nezbývá nic jiného než čekat."
Naruto chtěl ještě něco namítnout, ale nakonec nic neřekl.
"A co Akatsuki?" zeptala se Sakura, která až do teď pouze potichu sledovala rozhovor.
"Ano, Akatsuki. To je další důvod, proč teď potřebuju mít ve vesnici všechny schopné ninji. Kdykoli na nás můžou zaútočit. Stejně jako o Orochimarovi ani o nich nemáme žádné nové zprávy a nevíme co chystají. Musíme být neustále v pohotovosti." Tsunade se odmlčela, "Jestli je to všechno, tak můžete jít. Zavolám vás ihned, jak dostanu tu zprávu."

Za chvíli už zase na všechny tři dopadaly hřejivé polední paprsky před Budovou Hokáge.
"Aaaaaaaaaaaa!!!!!!!! Co si Tsunade vůbec myslí?! Já nebudu jen tak čekat! Nebudu se tady jen tak poflakovat, mezitím co si Orochimaru připravuje, jak vezme Sasukemu jeho tělo!!!!!!"
"Naruto, uklidni se," snažila se Sakura uklidnit Naruta, kterému se vzteky zatmívalo před očima, ale ve skutečnosti jí bylo stejně mizerně, jako jemu, "Tsunade-sama slíbila, že nás zavolá hned jak obdrží od ANBU skupiny zprávu."
"Ale já chci jít pro Sasukeho hned!"
"Jo?! A kam pro něj chceš vlastně jít??!!" už se neudržela Sakura.
Naruto se zarazil.
"Copak ty si myslíš, že jsi jedinej, kdo chce Sasukeho přivíst zpátky?! Že jsi jedinej, koho štve tady jen tak čekat?! Tak to seš na omylu!!!" Sakura už to v sobě nemohla dál držet, muselo to ven…
Potom nastalo trapné ticho, které ale Naruto vzápětí přerušil:
"Sakura-chan, omlouvám se…Choval jsem se sobecky. Já vím, že nejsem jediný, kdo chce Sasukeho zachránit a taky vím, že ty jsi na tom stejně jako já…gomenasai, Sakura." omluvil se provinile Naruto.
"To…je dobrý, Naruto. Já se ti taky omlouvám. Přehnala jsem to…" odpověděla mu se smutným úsměvem Sakura.
"Nebuď smutná, Sakura-chan. My to společně dokážeme!" prohlásil Naruto povzbudivě.
"Já vím, Naruto. Společně to zvládneme!"
"Neboj se Naruto, já jsem tady s tebou!" vstoupil Sai do jejich rozhovoru se svým známým milým úsměvem.
Naruto ztuhnul, zašklebil se a s jedním zdviženým obočím se zle podíval na Saie. Tomu se podařilo si svůj úsměv udržet, i když byl mnohem křečovitější než předtím, a horečně uvažoval, kde udělal chybu tentokrát…
"Naruto, pojď, co kdybychom si zašli do Ichiraku ramen!" snažila se rychle zachránit situaci Sakura.
A to se jí taky velmi dobře povedlo. Naruto na Saie hned zapomněl a šťastně ze sebe dychtivým hlasem vychrlil:
"To jako na rande??"
"No…ehm…tak sem to zrovna nemyslela…" snažila se z toho Sakura vykroutit, "já nevím, ale rande ve třech mě zrovna moc neláká." dodala ještě a začala se smát.
"Eee?? Ty si myslela i Saie?!" šklebil se zklamaný Naruto.
"A co když ti koupím ramen?" pošťuchovala ho Sakura.
"No a proč si mi to neřekla hned!!!" rozzářil se Naruto a už byl na konci ulice plné domů a stánků.
Sakura se znova rozesmála a se Saiem v patách běžela za ním……………..


"Tsunade-sama?"
"Co je??"
"Neměla jste jim to přece jen říct?" zeptala se nedůvěřivě Shizune, stojící před pracovním stolem Páté Hokáge v její pracovně.
"Shizune, nejsme si jistí, o co vlastně jde a jestli k tomu vůbec dojde nebo ne" odpověděla jí Tsunade nekompromisním hlasem.
"Já vím, ale stejně-"
"Už jsem se rozhodla Shizune! Pokud se naše obavy potvrdí, budu je o tom informovat. Dřív ne!"
Tsunade vstala z křesla, otočila se k Shizune zády a zadívala se z okna, čímž rázně a definitivně ukončila jejich debatu.


PS: Tenhle díl je takovej oddechovej, ale doufám, že to nevadí =) Njn, ňák se začít musí...XD
Thea-san

Na život a na smrt díl 14

14. června 2008 v 21:19 | Kesidy |  Povídky Kess
Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale snad se to bude líbit..

Odpuštění?

12. června 2008 v 17:54 | kolka |  Povídky kolky
Takže lidičky já strašně ráda skládám básničky písničky a prostě různé takové blbinky. A protože mě právě políbila můza, tak jsem napsala jakousi básnišku o tom co Sakura prožívá. XD já vím, zní to bláhově, ale snad se tento chorý výplod mé fantazie bude líbit....
Je noc a vše se ztrácí,
Je noc a hromy s blesky burácí.
Je noc a já procházím se zde,
Je noc a myslím na tebe.
Já milovala tvou černou duši,
Ale teď se již mé slzy suší.
Usychám celá, jak sakura v zimě,
Umírám sama a nesu těžké přímě.
Ten žal v mém srdci volá a křičí,
Však pomoci se nikdy nedokřičí.
Protože jsi odešel a mě tu nechal spát,
Já nemám nic a ani život komu dát.
Milovat tě, byla chyba má největší,
Ale plakat, už stejně nic neřeší.
Ty jsi vždy jako kámen stál,
A nebál se o nikoho, nebo snad bál?
Že by jsi nakonec srdce teplé měl?
A vzpomínky na mě uchovávat směl?
Že by jsi konečně otevřel oči?
A spatřil jak se svět kolem nás točí?
Že láska je něco, co cítíš i ty?
Ale bojíš se najevo dát své city?
Že kdyby ses omluvit, abych odpustila,
Že bych ti jak Nána na krk vyskočila?
Myslíš si toto a mnohem víc?
Že bych ti dala já pusu na líc?
Že bych tě dokázala po tom všem milovat?
A ty mě lásku svou zpátky opětovat?
Tolik jsi ublížil mě a sobě též,
A pořád jen chceš, aby to byla lež.
Bohužel pro tebe je to pravda čistá,
A žádná dívka jí neřekne Ala Vista.
Proč teď chodíš, tam kam chodím já?
Proč mi nepovíš co se ti ve vnitru ukrývá?
Proč mi tedy neřekneš, že se omluvit chceš?
A místo toho mi nosíš protěž?
Já čekám až konečně ujmeš se slova,
A povíš mi co cítíš ke mně znova a znova.
Ta slova lásky umíš tak pěkně povědět,
A já je chci poslouchat znova, jak popěvek.
Konečně se cítím znovu živá a zdravá,
A za to vše mohou ta pouhá dvě slova.
Myslím to vážně a nech si své prosim tě,
Protože chci nyní říct že já miluji tě.

Postoupily jsme XD

12. června 2008 v 15:21 | kolka |  Soutěže
Prosím hlásněte pro nás v dalším kole SONB jsme tam jako Kesidy a Kolka

Bylo nebylo, ale já vím že bylo...3

11. června 2008 v 20:20 | kolka |  Ostatní povídky
Takže dámy a pánové , pánové a dámy....je tu další dílek . Naprostý výhlod z hlubin mé choré mysli xDxD Ještě bych chtěla poděkovat za všechny komentáže co jsou napsány , co se píšou i co budou napsány..

"Ještě , že tě přerušuju.." *Kabuto , který se už vrátil a v rohu telofonuje Itachimu a zděluje mu tu super novinku o jeho kontaktních čočkách , se začal chlámat a tak si vysloužil Orův napomínavý pohled ve stylu ODSTŘELNEBOTIFLAKNU*¨

Tak se tedy Kabuťák stáhnul a dál kecal z Itachim o světe atd..Orochimaru se otočil spátky k Sasukemu a něco ho velmi zarazilo.Sasuke - konzervativní,klidný,chladný...Sasuke právě hltal tu obrazovku , kde bylo částí vidět do dámské části lázní (ooo Sasuke xDxDxD). Orochimaru se jen znechuceně ušklíbl . (No víte nebyl tam záběr na chlapce xDxDxD*šílený smích*)"Sssasssuke-kun?" "...." "Jdu ssse osssprchovat , nechceš jít ssse mnou??" zeptal se Oráč a úchylněse oblízl . Sasuke se otočil na točící židličce a nechutně zhnuseně a chladně na něj hodil svůj cool pohled , který si nacvidíl až s toho Orimu naskočila veliká kapka u hlavy."No nic tak já jdu sssám" otočil se a šmároval si to do sprch. Sasuke se úchylně oblízl po Orochimarově vzoru (Učí se rychle chlapec xDxDxD) a otočil se zpátky k obrazovkám , ale co se mu mihlo kolem hlavy se mu vůbec nelíbilo. Zděšeně vykřikl "Ach!!" (Už se od toho Orochimara naučil až moc) a prohrbaval rukou své bujné vlásky až našel zdroj jeho zděšení .....ŠEDIVÝ VLAS!!!!! Prozatím si ho vyškubl , ale jestli se to bude opakovat ratši si zajde do pokoje pro svoje Palete modročerný odstín . I když se naposledy barvil před týdnem . Jelokož má vlasy po matce ( přírodní platinová blondýna - přebarvená na černo ) tak by se mu asi těžko obhajoval titul Uchia klanu nebýt těch parádních kontaktních , které si obědnává i Itachi čoček a berev na vlasy.

Sasuke plný obav že už začíná šedivět se schoval do svého pokoje a stočil se do klubička , přitáhla si kolena k hrudi a začal pomalu vzlykat . Mezitím už Kabuto doobvolával staré známe , kteří se chystali přijít na tu slávu co se chystá se šel osprchovat . Jelikož mu nějak ušlo , že je tam Oráč , ale když už tam byl tak tam zůstal jelikož si to musí u lorda vyžehlit a navíc ještě není tak moc starý na to , aby se nevyrovnal Sasukeho věkové hranici xDxDxDxD.

Než Kabuto s Orim vylezli z koupelny dorazila parta hic v županech (čti:Akatsuki) . Jenomže Itachi se stihl jako pravý Uchiha obarvit , ale ještě mu chyběly kontaktní čočky tak rychle letěl za Orim do sprchy . Což mu poradil po dlouhém obímání jeho drahý bratr . Utíkal tak zaujatě že si ani nevšimnul kunaie co má zabodlého - no v intimních partijích (Ach ty vycpávky ).

Vletěl do koupelny , rozrazil dveře jako v pravé bondovce a načapal Oriho s Kabutem v tom nej lepším . Neváhali a zatáhli ho mezi sebe ********************************** ********************************************************************(Cenzura)

Když vylezli ti tři ze sprchy už si zvučnáci-tučnáci stavěli stany před ukrýtem . Takže to vypadalo jako na lukách kolem areálu Rock for People . Někteří se vydali do obchodů , aby si koupili co zapomněli ( Katany , výbušné lístky, spoďáry , pastu , atd..). Sešlo se pár vybraných lidí - a to jest Akatsuki , obyvatelé skrýše a velitelé jednotlivých čet , aby se dohodli na postupu. Orochimaru (v županu - Itachiho županu , věnoval mu ho páč mněl nahradní) jim vylíčil svůj plán podělali pár úprav a už si to šmárovali poslat dál......

By Meg-chan

Další dílek bude zase z Konohy nebojte xD
A já chci jen dodat.......JAK JSI MI TO MOHLA UDĚLALT ZESMĚŠNIT MI ITACHIHO, TO SI VYPIJEŠ!!! XDXDXD....JE TO JEN POVÍDKA ALE MI TO ŠTVE!!! XDXDXD

SASUKE A SAKURA...SPOLU ALEBO PROTI SEBE?-14.ČASŤ: PROBLÉM

11. června 2008 v 15:12 | kolka |  Ostatní povídky
Takže, toto je oficiálny koniec........Nie poviedky, ale koniec zverejňovania poviedok na tomto blogu.... Poviedky budú zverejňované na www.read-stories.blog.cz
A ešte sa chcem moc poďakovať kolce, že som ich tu mohla zverejniť...ďakujem a dúfam, že sa vám bude dariť ako doteraz.....
Ráno sa zobudila prvá Sakura. Zaujato sa kukala na Sasukeho a spomínala na ich noc. Začervenala sa. Včera sa mu odovzdala.....Ale bála sa toho, že jej zdrhne. Nie, už ho nepustím.. Už ma znova neopustí....Už by som to neprežila...A hladila ho po tvári. Chcela pokračovať, no zrazu počula dole hluk. Rýchlo na seba natiahla spodné prádlo, a hľadala šaty. Keďže ich ale nemohla nájsť, vzala na seba to, čo mal po ruke, Sasukeho košeľu. Rýchlo zbehla dole, aby videla, čo sa tam robí.... keď uvidela toho dotyčného, nevedela čo má robiť. Postavila sa do obrannej pozície a čakala, čo z neho vylezie. "Pohov, Sakura, pohov. Neprišiel som sa s tebou mlátiť...Aj keď....." a premeral si Sakuru očami "...vidím, že ste si so Sasukem užili. Škoda, že to bolo naposledy...." "Ako to myslíš?!?!?" "Chcem od teba, aby si mi priniesla jeden zvitok." Sakure to došlo. Chcel od nej ten zvitok so zakázaným jutsu. "Nikdy, ten zvitok ti neprinesiem." "No ale prinesieš." "Tsss.... Ako to chceš dokázať?" "Ak to neurobíš, zabijem Sasukeho." Sakuru zamrazilo, nechcela aby sa mu niečo stalo. Znervóznela, ale snažila sa, aby to dotyčný nevidel. "Sasukeho len tak ľahko nezabiješ." "Si si istá? Kto myslíš, že naplánoval ten útok v lese?" "To....ty" "Hej, a to bol len začiatok. Bude oveľa viac trpieť, ak to nespravíš. A ty sa budeš dívať, ako trpí." "Ale prečo chceš mňa?!?! Veď to jutsu ovládaš tiež!!!" "Áno, ale je pre mňa riskantné, iste vieš prečo.......Rozmysli si to, Sakura......" a zmizol. Ešte pred tým jej však povedal Ak sa ho chceš zachrániť, príď dnes o 11 ku skale pri konci Konohy. Sakura nevedela, čo má robiť. Chcela byť so Sasukem, hrozne moc. Ale na druhej strane nechcela, aby zomrel len kvôli nej. Sadla si na sedačku, chytila si hlavu do rúk a začala pomaly hysterčiť. Zrazu počula kroky. Sasuke schádzal dole. "Dobré ránko. Prečo nie si v posteli? Chýbaš mi tam." "Ja........Sasuke......vieš....bola som smädná...." Sasuke a na ňu pozrel skúmavým pohľadom. "Tak poď späť hore." A šibalsky sa na ňu usmial. Sakura chcela ísť, no spomenula si na to, čo sa stalo pred chvíľou. Musela to urobiť, ale chcela, aby to Sasuke zvládol čo najlepšie. "Sasuke......už si zdravý....mal by si ísť.....domov..." nepozrela sa naňho, nedokázala to. Sasukeho to ohromilo. "Sakura, deje sa niečo?" "Nie, len by si mal odísť." Dopovedala a zdvihla sa z obývačky. Prečo chce aby som odišiel? Spravil som niečo? Jej sa to v noci nepáčilo? "Sakura, vysvetli mi to." "Čo?" "Prečo chceš, aby som odišiel? Tebe sa to v noci nepáčilo?" "Sasuke...ja...nechajme to...proste choď, bude to tak lepšie pre nás oboch." "Pre oboch?!?!? Nie, chcem, aby si mi to vysvetlila!!!!!" "Nemám ti čo, proste choď!!!" Sasuke ju schytil a vášnivo pobozkal. Sakura nebola schopná sa mu brániť. "Sakura, prosím......" "Choď už, choď..." povedala, vytrhla sa mu z náručia a utekala preč. Ešte pred tým, mu však hodila jeho košeľu. Utiekla do spálne a odtiaľ mu hodila veci. Sasuke sklamane, so smútkom v očiach a s obrovskou ľútosťou obliekol a pobral sa preč. Sakura keď počula, že sa zavreli dvere rozplakala sa. plakala ako malé dieťa. Prepáč mi láska, musím to urobiť. Raz to hádam pochopíš.....Po tomto si šla zbaliť zbrane. Rozmýšľala, čo by sa stalo, ak by po ceste stretla niekoho známeho. Musela by ho presvedčiť, alebo omráčiť...
Sasuke chcel ísť za Narutom,no nebol doma. Bol u Hinaty. Sasukemu to nejako došlo a šiel teda tam. Došiel pred sídlo Hyuuga klanu. Slušne zaklopal. Nič. Tak zabúchal. Nič. Tak jednoducho vykopol dvere. Uvidel slušne zariadený dom. Chcel ísť nájsť spálňu, no niekto naňho zaútočil. Na útok nebol pripravený, a tak schytal cez hubu. "Sasuke, čo tu robíš?" spýtal sa ho známy chalanský hlas. Otočil sa a videl rozospatého Naruta v trenkách a Hinatu v nočnej košielke. "Sa-sa sasuke..... čo tu robíš?" "Potrebujem hovoriť s Narutom." Odpovedal jednoducho. "Teraz?!?!?!?" "Hej, teraz." "Ale Sasuke, ja som práve vstal. Chceli sme sa najesť." "Tak sa naraňajkuješ v Ichiraku.... Musím s tebou hovoriť." "Čo je také dôležité?" "Ide o Sakuru." "Čo Sakura? ČO je s ňou? Stalo sa jej niečo?!?!?" Sasuke sa naňho pozrel ako na idiota. A potom naňho hodil pohľad typu: Už sa to stalo..... Po tomto to Naruto pochopil. Uškrnul sa: "Hin, prepáč, ale musím ísť sa ísť so Sasukem porozprávať." "Jasné....." Naruto sa šiel prezliecť. Hinata zostala so Sasukem sama. "Sasuke, tak čo sa stalo?" "Neboj sa, Sakura ti to isto povie..." Naruto dobehol oblečený. "Tak ideme? Ahoj, Hinata, ľúbim ťa." "AJ ja teba, maj sa Sasuke." "Čau..."
Po ceste na rámen:
"Tak, Sasuke, čo si mi chcel povedať?" spýtal sa Naruto podpichovačne... "Naruto, prestaň." "Čo ti je?" "Vieš, myslím, že to bolo dobré. Vlastne úžasné....." Naruto začínal naberať farbu a tiež dokonalý úškrn idiota. "Ha, ja som vedel že na to máš. Vitaj medzi nami......Ale ako vidím, nie si spokojný. V čom je problém?" "Naruto, ona ma vyhodila z domu!!!" "ČO? AKO ťa vyhodila?" "No zobudil som sa, a nebola v posteli, tak som šiel dole. Bola zvláštna... vystrašená... akoby sa jej niečo hrozné stalo. A mne povedala že vraj bola smädná...A potom mi povedala, že už som zdravý a že mám ísť. Chvíľu sme sa hádali. A ona mi stále nechcela povedať, prečo mám odísť.... Aj keď som ju pobozkal, stále trvala na svojom...." "Toto ti vážne urobila? Ale veď Sakura ťa ľúbi. Neboj sa, možno len na ňu prišlo to, čo ste včera robili..." a začal sa rehotať. No Sasuke sa nesmial. Dosť ho to znervózňovalo. Niečo sa deje...Niečo sa stane.... Nemám z toho dobrý pocit......Možno by som ju mal sledovať.... "Hej... Sasuke, už sme tu..." "Jasné...." Obaja si objednali rámen. NAruto stále o niečom kecal, ale Sasuke ho nepočúval. Stále rozmýšľal.
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Bolo 10.30......Sakura bola rozhodnutá a pripravená ísť.... No predtým, zašla ešte za Tsunade. Povedala jej, že si musí ísť súrne niečo zariadiť. Tsunade ju nechcela pustiť. No nakoniec ju presvedčila...Výborne...je 10.45......takže teraz sa musím dostať pred Konohu... Opatrne sa preplietala pomedzi ľudí a snažila sa byť čo najmenej nápadná. Konečne tam došla. Bolo akurát 10.59. "Ako vidím, ty ho máš vážne rada." Sakura sa otočila za hlasom. Uvidela Sasukeho bývalý tým. "To mi akože poslal vás?" "Áno, Sakura. Ich. Budeš ich vodca." "ČO??? Orochimaru-sama, prečo vodca?" "Lebo vie, o čo ide, Karin." "Ale ona je totálne neschopná." "Karin, buď ticho, lebo ťa použijem na pokusy." Karin stíchla, lebo vedela, že to myslí vážne. "Takže mi to nájdete. Suigetsu má plány." A zmizol. "Takže počuli ste....ideme" A vyrazili....
Tsunade si zavolala Naruta a Sasukeho k sebe. "Takže, neviem, či vám Sakura hovorila o misií, ktorú máte mať..." "Mne nehovorila nič." Ozval sa Sasuke. "Takže vy dvaja mi prinesiete 1 zvitok." "Počkať, my 2? A čo Sakura?"spýtal sa Naruto prekvapene. "Musela si ísť niečo zariadiť." "ČO?! Čo si šla zariadiť? A kam? Kedy odišla?" "Sasuke, ukľudni sa. Sakura mi len povedala, že si potrebuje niečo vybaviť..." "A kedy príde?!?!?" "To neviem.." "ako to?!?!? Musím ju ísť nájsť." "Nie, Sasuke, pôjdeš na misiu." "Ale Tsunade, vy to nechápete....potrebujem sa s ňou porozprávať..." "Porozprávaš sa s ňou potom." "Ale.." "Žiadne ale.....teraz ideš na misiu a to je moje posledné slovo." Sasuke sa na ňu naštvane pozeral. Mal chuť rozbiť Tsunade ústa, no ovládol sa. "Takže, kedy vyrazíme?" spýtal sa Naruto. "Hneď, dostali sme správu, že niektorí už vyrazili." "Takže máme konkurenciu?" "O čo tu vlastne ide?" "Sakura ti to nepovedala?" "Nie, Naruto, nepovedala." "Ach... Naruto, vysvetlíš mu to potom. Tu máte informácie o tom zvitku aj o predbežnom mieste jeho nálezu. Teraz choďte." "Hej." odpovedal Naruto a ťahal Sasukeho. "A pridá sa k vám 1 ANBU." "Aký ANBU?" "Uvidíš, ovláda jutsu, bez ktorého by ste sa nezaobišli. Počká vás o 8 pri veži... A teraz už naozaj choĎte." Poslúchli. Naruto Sasukemu to všetko po ceste vysvetlil. "Len nechápem, ako tam pôjdeme bez Sakury.." povedal Naruto a okamžite sa zasekol. Toto nechcel- nechcel spomenúť Sakuru. Ale Sasuke nijak nereagoval. Bol vo zažratý do svojich myšlienok....o Sakure......
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tsunade sa dívala von z okna. Rozmýšľala nad jej rozhovorom so Sakurou.
FLASH BACK:
"Tsunade, potrebujem odísť." "Čo? A kam?" "To je jedno, proste potrebujem odísť." "Sakura, ale veď vieš, že musíš získať ten zvitok." "Hej.....je to čiastočne aj kvôli tomu zvitku...." "Sakura, čo sa deje?" "Nič, Tsunade, proste potrebujem si ísť niečo zariadiť. A potrebujem, aby ste mi to dovolili" "Je mi ľúto, Sakura, nemôžem ťa pustiť." "Ale Tsunade, toto je dôležité." "Nie, potrebuje, aby si šla na tú misiu." "Tsunade, ak to neurobím, tak niekoho zabijú!!!" "Kto a koho zabijú?!" "To vám nemôžem povedať...Ael pochopte to, nechcem, aby sa niekomu niečo stalo....." "Tak dobre" povzdychla si Tsunade "pustím ťa, ale buď opatrná!!!" "Hai, zbohom Tsunade..." a zmizla . "Zboom? Ach Sakura....."
KONIEC FLASH BACKU
"Ach, Sakura, hádam sa ti nič nestane..."rozmýšľala Tsunade nahlas....
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Sakura s týmom Hebim práve prehľadávala istú časť lesa. "Mne sa už nechce...." sťažovala sa Karin. "Nekňuč, ideme ďalej! Chcem toto čo najskôr dokončiť a vrátiť sa späť." "Tsssss, Sasuke ťa nemiluje." "Čo ty o tom vieš?" "Aj mne to povedal, pár krát sa so mnou vyspal a potom ma odkopol... Aj teba odkopne...." Sakuru tieto hrozne rezali. Snažila sa na to nemyslieť. Aj keď jej to Sasuke stále nevysvetlil, a to ju štvalo. "Karin, tak dosť..." okríkol ju Suigetsu "Sakura, (Sakura sa naňho pozrela) ako sa má Sasuke?" Sakuru táto otázka zaskočila, nečakala, že jeho tým sa bude oňho zaujímať. "Sasuke..... má sa dobre, je s Narutom." "Aha, a ten Naruto je jeho priateľ?" "Najlepší." "Vieš, Sasuke moc o vás nehovoril, len niekedy..." "A čo o nás hovoril?" Sakuru toto riadne prekvapilo. Tak on im o nás hovoril? Nemyslela som, že na nás vôbec myslí... "Nič zvláštne, len sme ho pár krát načapali nad fotkou. Nad tou, kde ste boli tým. Vieš, Sasuke nám nikdy nehovoril o svojich citoch.....Nikdy...." Sakura na Suigetsovi videla, že ho to mrzí. Povzbudivo ho potľapkala po ramene a usmiala sa naňho. "Tak, mali by sme nájsť ten zvitok..." "Hai..." odvetil, usmial sa a pohli sa ďalej.
MUSA
Takže jak již musa napsal, tak končí s veřejňováním svých povídek na našich stránkách. Doufám, že její povídky budete i nadále číst, protože jsou opravdu pěkné :o)

Gomen! Aishiteru 1

11. června 2008 v 14:07 | kolka |  Ostatní povídky
''Sto-jedna, sto-dva, sto-tři.'' ozývalo se pod stromem u nemocnice. ''Jé ahoj Lee'' Volala Sakura z povzdálí. ''Ahoj Sakuro! Ty už ses vrátila z mise?'' ''No, nemluvme o tom prosím! Jdu za Tsunade musím ji to oznámit. Máme dneska vizitu tak bys měl být na pokoji.'' ''Ale Sakuro, žádné ale myslím že tě dneska už propustí.'' ''Jé vážně tak to je super!!'' ''Jo tak pojď půjdem spolu'' Řekla Sakura a mile se usmála. ''Konnichiwa'' Pozdravila Sakura na recepci. ''Jé ahoj Sakouro, jak dopadla mise?!'' Volal z povzdálí Kakashi. Sakura sklopila hlavu. ''Aha, myslím že vím co tím myslíš.'' Usmál se smutně Kakashi. ''Jseš za Tsunade?'' ''Hai'' Odopvěděla. ''Bacha na ni, dneska se už od rána v kuse směje'' Snažil se zase Kakashi rozveselit Sakuru svým suchým humorem. ''Sakura se na něho podívala jako by ho chtěla bodnout a rozloučila se. Když si Kakashi myslel že je v dostatečné vzdálenosti povzdechl si a tiše pronesl. ''Čím dál víc se podobá Tsunade. Jak její nadpřirozeně brutální síla tak humor.'' Sakura to celé slyšela a otočila se s vražedným pohledem. Když si toho Kakashi všiml raději zmizel. ''Já mu jednou přelámu všechny kosti v těle!'' Řekla si pro sebe a pokračovala v cestě. Když přišla do pokoje kde se převlékají sestry byla tam Tsunade. ''Konnichiwa Tsunade '' slušně pozdravila. ''Jé ahoj Sakuro'' Odpověděla mile Tsunade. Začala se jí smát. Sakura jenom hodila nechápavý pohled a začala se převlékat. Najednou do pokoje vrazila Shizune. ''Co se děje Shizune?'' Zeptala se nechápavě Tsunade. ''Tým Kakashi už dorazil! Mise neúspěšná! Vykopla ze sebe všechno najednou. ''Shizune klid Sakura je za dveřmi. Asi si ji těma tveřma trochu přizabila, ale to se vyléčí'' Spustila Tsunade znova výbuch smíchu. Shizune jenom vykulila oči a pomalu zavírala dveře. Sakura byla rozpláclá na stěně jak přejetá ropucha. Když se Sakura probrala ležela na lůžku. Tsunade seděla vedle postele a počítala kachličky. ''Nechápu to pokaždé jak tu sedím napočítám jiný počet.'' Pronesla zaujatá kachličkami a počítala znova.
Cindy

Touha 12

10. června 2008 v 18:03 | kolka |  Povídky kolky
Tak jo další nová postava přichází na scénu XD
"Sestřičko, no tak. Děvče otevři oči. Probuď se!" černovlasá dívka pootevřela oči a zahleděla se na osobu před ní. "Sáro!" vykřikla a skočila jí okolo krku. "Sáro, tolik jsi mi chyběla." Sarah na to nic neříkala a konejšila svou plačící sestru. "Kde to jsme Sarí?" "Nikol…..teď mě dobře poslouchej. Jsme v přípravně. Ty máš ještě dost životní síly, i když nevím jak je to možné, a tak se můžeš rozhodnout, jestli se vrátíš mezi živé nebo ne. Ale Nikol…právě jsi udělala tu největší pitomost ze všech. Koukej se vrátit!" "Ale Sáro, konečně můžu být s tebou. Nehodlám se vrátit! Přítelkyně nezajímám, Kakashi a Sasuke se změnili z úžasných přátel na totální hovada a člověk, který nás obě kdysi zachránil, již není mezi živými. Nikdo na světě mě nepotřebuje, nikdo si mě neváží! Všichni mě opustili už nemám důvod dál žít. Nemám pro koho. Sáro snaž se to pochopit. Snaž se pochopit, že jsem úplně sama." "Ne, to neříkej nejsi sama. Lidem na tobě záleží a jestli nevěříš, tak se podívej tam dolů, na své tělo." A skutečně. Nikol se podívala pod sebe a spatřila několik postav. Snesla se níže a nyní poznala, kdo tam stojí. Blonďatý muž cosi říkal, ale nebylo mu rozumět. "Chtěla bys vědět o čem mluví že?" "Ano, zajímá mě proč Akatsuki stojí nad mým tělem." "Tak se vrať a žij. Věř mi, že nebudeš litovat." "Ale sáro! Já jsem sice zvědavá, ale chci zůstat s tebou…." "Vždycky budeš se mnou a já s tebou. Budu společně s Torim tvým strážným andělem. Vrať se sestřičko a užij toho, co tě čeká." Políbila svou sestru na čelo a zmizela.
Nikol cítila hroznou bolest na hrudi. Uslyšela hlasy. "Hele, podívejte. Zázraky se dějí. Už jsem si myslel, že se budeme Uchihovi zodpovídat." "Ticho Deidaro. Pojďte, musíme jí odnést. Mise splněna."
"Kiro, pořád si nejsem jistý, jestli jsi se rozhodla správně." "Ty si nejsi jistý nikdy ničím, Suigestsu." Obořila se do něj dívka a vymanila se z jeho sevření. Zvedla se z postele a hodila lehký župan na své nahé tělo. "Kam jdeš?" zeptal se Suigestsu a pozvedl jedno obočí. ůNo co myslíš? Meče ti zlámu potom, ale jsem celá zpocená. Jdu do sprchy." Odpověděla mu a šibalsky se usmála. Odešla z pokoje, ale za chvilku byla zpátky. "Copak, copak? Že by hotová?" "Nech si tu ironii a radši mi řekni, kde je koupelna." " Je v tomhle pokoji. Stačí jít za roh." Řekl jí a usmál se. Kira tedy zamířila do koupelny a vlezla do sprchy. Něco si broukala a pak si pustila vodu na obličej. Ucítila jemné doteky na svém krku a uvědomila si, že se nezamkla. 'No tak, teď už je to jedno.' dala si ruce za hlavu a objala ho. Voda jim stále stékala po tělech a lepila její dlouhé vlasy na jeho tělo. Pomalu si jí k sobě otočil čelem a začal jí dobyvatelsky líbat. Jemně jí chytil okolo pasu a pomalu si s ní sedal. Nepřestával jí laskat a ani hladit. Cítila, že se opět dostává do varu a chtěla i jej přivézt na stejný stupeň rozkoše. Vískala mu vlasy a líbala na vypracovanou hruď. "Tobě to v noci nestačilo viď?" řekla mu po chvilce Kira a pak se vrátila k vískání jeho vlasů. "Ne, nestačilo. Nemůžu se tě nabažit. Mám až příliš mnoho energie." Kira se usmála a pak mu pošeptala do ucha. "Ty jedno nadržený zvíře." A lehce mu zkousla lalůček. Zasténal. Poté do ní pomal vnikl a když si byl jistý, že si zvykla, začal se v ní pomalu pohupovat. Kira se vzrušením až klepala a sladce sténala. Suigestsu opět přenesl své rty na její krk. Rukama jí bloudil po těle a zastavil se až u její prsů. Sklonil se níž a jedno vzal do pusy. Líbal jej a pak se přesunul na druhé. Kira sebou slastí škubla a prohnula se v zádech. V této poloze zůstali hodně dlouho. Oběma se to líbilo a slova byla zbytečná. Když se v ní naposledy pohnul, oba dosáhli vrcholu. Sprcha pořád ještě tekla a oplachovala jejich zpocená těla. Pak Kira udělala něco, co nečekal. Vzala do ruky žínku a sprcháč a začala mu umývat hruď. Líbilo se mu to. Byla jako plyšový medvídek. Sladká, mazlivá a jemná…
"Kesidy?! Kesidy! Kde jsi zase!" rozčiloval se Richard. 'pProč zrovna já jí musím hledat!' říkal si pro sebe a v duchu nadával na svého otce. Pravda, byl to jeho otec, kdo mu z části pomohl uskutečnit pomstu, ale ona stále žije! A to ho žralo víc než ta zrzka Kesidy. Chyl by Nikol zabít, skutečně chtěl, ale nejdříve jí musí psychicky vydeptat! Věděl, že ho nesnáší a to bylo jeho plus. "KESIDY!!" zařval z plných plic. "No co chceš?!" ozvala se podrážděně a pokračovala v česání svých kadeří. ůOtec tě hledá, máš za ním jít. A nemluv se mnou tímhle tónem, nebo….." "Nebo co? Zabiješ mě? Prosím, posluž si! Já se smrti nebojím jako někdo! Uvědom si na koho otevíráš zobák. Nebo se taky může stát, že ti ten jazyk vytrhnu!" dopověděla a už se měla na odchodu. "Už se bojim." Zamrmlal skoro neslyšně, ale ne neslyšně pro Kess. Magnetickými vlákny na konci prstů si ho přitáhla a svýma zlatýma očima se zahleděla do těch jeho. "Chceš přijít i o to druhé oko?? Je mi jasné že ne. Hezky si kryj záda chlapečku, protože ti na ně budu pořád dýchat….." hodila ho na zem a odešla.
"Itachi, Itachi!" "Co se děje Konan hoří snad?" řekl sklesle mladý Uchiha ležící na posteli. Měl obvázanou hruď a mohl se sotva hýbat. "Jsou tady i s ní, ale….ona…..je zraněná, velmi!" "Co jí udělali?!" vyjekl a vyskočil na nohy nedbaje na bolest. "Itachi posaď se! Oni jí nic neudělali. Pojď pomalu se mnou. Řeknu ti vše cestou."
Nikol ležela v pokoji se zataženými závěsy. Okolo ní seděla skupinka zahalených postav. Pomalu se otevřeli dveře a Itachi podepíraný Konan vešel. "Řekla ti doufám Konan co se stalo? Víš jen abys to neházel na nás." Strachoval se blonďák. "V pořádku, vím vše. Jen nevím, jak je na tom zdravotně.Sasori?" "Ehm……no docela se divím, že vůbec přežila. Měla hodně velké štěstí, ale bude chvíli trvat, než se jí obnoví čakra a uzdraví všechny zlomeniny. Má zlomená skoro všechna žebra a silný otřes mozku. Tudíž to znamená, že bude trvat než se vzbudí.." "Dobře, zůstanu u ní." "Ale Itachi!" zakřičeli všichni členové najednou. žádný lae, zůstanu tu!" "Itachi sám máš vážné zranění, na které jsi málem zemřel! Nemůži tě tu přece nechat. Ohrožuje tě to!" "Konan, jediné co by mě ohrozilo, by byla její smrt.Chci bát s ní a taky budu! " "Tak dobrá, ale vás oba chodit pravidelně kontrolovat. Tak pojďte lidi, necháme je odpočívat." Všichni členové se tedy sebrali a opustili místnost. Itachi pomalu přešel k posteli a sedl si vedle stále spící dívky. Namočil hadr do studené vody a položil jí jej na čelo. Pak se lehl k ní a zaspal…..
Kira společně s týmem Hebi seděla u stolu a probírali plán další mise. "Pochop Suigestsu, že ona s námi nemůže! Ohrozila by nás!" vztekala se Karin, když jí řekli, že Kira půjde s nima na další operaci. "Drahá Karin, tak už si konečně přiznej, že žárlíš! Žárlíš na to, že si neumíš najít chlapa!" "Odvolej to, nebo ti rozbiju ciferník!" "Tak do toho, už se celá třesu." "Tak dost, koukejte si zvyknout na to, že jsem teď na stejný lodi! Juugo, odveď Karin. Musím si s Kirou promluvit!" když se tak stalo, Suigestsu a Kira osaměli. Přešel k ní a sedl si na stůl. Kira seděla naproti němu na židli s nohou přes nohu a čekala co z mladého muže vyleze za moudra. "Kiro…jsme tým a musíme pracovat společně ať se nám to líbí nebo ne. Já chápu, že je Karin hrozná, ale musíš to vydržet." "Suigestsu, tak já se tedy pokusím, ale víš, že po mě chceš docela nemožnou věc?" "Vím, ale dívka, která se dokáže během pár minut rozhodnout o životě, dokáže spolupracovat s Karin." Kira si stoupla a lehce spojila své rty s těmi jeho. "Hm, takhle si mě můžeš uplácet pořád." Usmál se. "Uvidíme." A mrkla na něj.
"Chio, zlato moje. Hoď mi sem ještě jedno saké." Zvolal kopírovací ninja. "Ne Kakashi, jdi domů. Skoro už nemůžeš mluvit. Další ti prostě nenaleju!" "Prosím, jenom kapičku. Potřebuju to…." "Ne ty potřebuješ spánek. Za chvilku sem přižene Nikol a seřve nás oba." "Tak ať si přijde, mě je top jedno!" "Ale mě ne! Pojď odvedu tě do kuchyně, tak se alespoň trochu prospíš." Dívka s vlasy dlouhými skoro až pod zadek podepřela polospícího Kakashiho a odvedla jej lehnout……
"Ahoj Naruto." Řekl černovlasý muž v Anbu obleku. "Ahoj." Odpověděl Naruto stroze. "Co jsi zase tak nevrlý, já jsem myslel, že mám dostat misi?" "Jo, ale čekal jsem, že pošlou někoho jiného, ne tebe!" "Ty si pořád myslíš, že jsem ten slabej, co se spoléhá pouze a jedině na svou katanu? Ne Naruto, zlepšil jsem se. Řekni co je to za misi." Vybídl ho. "Nikol nám zanechala vzkaz, že už dál nemůže žít a že se chystá spáchat sebevraždu. Na onom místě jsme našli pouze kus jejího oblečení a stopy po krvi. Mám strach, jestli jí něco Richard neudělal. Proto po tobě chci, abys sestavil tým dobrých shinobi, třeba z Anbu, ale také chci abych vzal s sebou i Sakuru." " To je kdo?" "Moje dlouholetá týmová partnerka a kamarádka Nikol. Najdeš jí v Ichiraku ramen, řekl jsem jí, že tam má dorazit." "Dobře, ještě něco?" "Ne můžeš jít." Mladík už otevíral dveře, když v tom na něj Naruto zavolal. "Pamatuj si, že ti věřím Togiro." "Děkuji….bratře……."
"Sss no konečně Kessidy, co tě tak dlouho zdrželo?!" "Ale nic, jen tvůj povedený synáček. To ho máš s medúzou nebo co?! Je hroznej!" "Csss co zase provedl?" "Ale tak trošičku mi vyhrožoval, ale nic co bych nezvládla. Vůbec, co jsi mi chtěl? Nemám dnes náladu se s někým hádat." "Mysslel jssem ssi, že ráda uvidíš ssvou ssesstru. Přidala sse k týmu Hevi a mysslí ssi, že má proti nám nějakou ššanci." Jízlivě se usmál nad myšlenkou, že by musela Kesidy bojovat proti své sestře. Její reakce však byla překvapením. "Mě je to jedno. Ať si dělá co chce! A vůbec, ty si myslíš, že by mi to nějak vadilo!? Jsi na omylu! Snažíš se mě vytočit? Daří se ti to a jestli v tom budeš pokračovat, tak ti něco vážně udělám!"
Togira přišel k Ichiraku ramen a hned viděl růžovovlasou mladou ženu. Šel rovnou k ní. "Je tahle židle volná?" zeptal se a přitom na ní hodil dost provokativní úsměv, bylo na něm vidět, že jí svléká očima. " Jo je, a ta má bude také jestli si přisedneš!" Togira se jen uchechtl, tohle čekal. "no nevadí, tak postojím." Sakura se Nakonec, alespoň trochu na Togiru podívala a řekla. "No tak co chceš? A sedni si, přece tu nebudeš celou dobu stát." Togira se tedy posadil a začal. "Naruto mi řekl, že se máme vydat hledat Nikol a že mám sestavit pátrací tým. Naruto i já doufáme, že se přidáš." "Jistě, to je samozřejmost." "Jo a mimochodem, jmenuji se Togira, Uzumaki Togira….."
Takže další díl sepsaný, ale není to žádná sláva, přijde mi to ke konci takový hrozně nudný.....

Itachi

10. června 2008 v 12:59 | kolka |  Obrázky
Uuuuuuuáááááá na Ajdalenky bloku bylo úplně úžasný věnování Itachimu, musím ho sem dát, protože je to úpa parádní XD