Chycená 3

2. října 2009 v 20:12 | kolka |  Ostatní povídky
Opět se omlouvám, že tu povídka nebyla již dříve...bohižel mám na itru pomalej internet a jsem ráda že se dostanu na ICQ.....přeju pěkné čtení pěkné povídky od BABU


Sakura celý den přemýšlela co řekne Sasukemu až budou konečně sami.
Co bych mu měla říct? Nemůžu to jen tak přehlížet jakoby se to nikdy

nestalo. Zajímalo by mě, o čem přemýšlíš Sasuke?

Pravda byla, že Sasuke byl minulou nocí rozptýlen a snažil se na to
moc nemyslet, protože měl úkol, který by měl dokončit. Nicméně i
když si utahoval z toho jak mu sušila vlasy. Letmě se na ní podíval
a všimnul si, že na něho taky nenápadně pokukuje. Sasuke si všimnul,
že její tváře se zbarvily do červena a že se lehce kousla do
spodního rtu. Ty víš, že ji cheš políbit.

Jeho vnitřní já ho začínalo otravovat. Od té doby co Sasuke
procházel pubertou měl tuhle druhou stránku osobnosti, která mu vždy
říkala jeho vnitřní tužby a pak když je nesplnil mu nadávala.

Ztrať se potřebuju se soustředit na hledání Itachiho.


Takže ty to nepopíráš?


Sasuke se nad tím zamyslel. Pak usoudil, že nepopíral, že by ji
chtěl políbit, místo toho jen změnil téma. To zavedlo jeho pozornost
k Sakuře a minulé noci. Ona mě rozptyluje. Možná byla chyba vzít ji

sebou...Ale... Znovu se na ní rychle podíval uvažujíc.

"Vykroutíš si krk jestli se budeš stále takhle ohlížet!" Řekla
Karin, otrávená od té doby co vyšlo najevo, že mezi Sasukem a
Sakurou něco je. Na moment se na ní podíval a potom odvrátil pohled
ignorujíc její poznámku.

"hmph."

To, že ten den začalo pršet dříve přivedlo Karin ještě k horší
náladě než obvykle, tak to bylo od té doby co bylo chladno a mokro.
Ani Suigetsu se s ní teď nechtěl hádat.

"Hej Karin." zeptal se.

Otočila se na něj, "Co!"

"Není to únavný?"

Zamračila se, "Cože? Co jako?" zeptala se netrpělivě a otráveně.

"Být celou noc a celý den žárlivá. Tím myslím kdybych byl na tvém
místě byl bych unavený."

"JSI MRTVEJ SUIGETSU!"

Otočila se aby ho mohla uhodit a Sasuke se otočil aby toho nechali.
Suigetsu ji odstrčil těsně před sebou a ona přistála v gigantické
hroudě bláta louže se rozstříkla všude okolo.

Všichni se zastavili dívajíc se dolů jak ležela v blátě, ignorujíc
Suigetsův záchvat smíchu.

"SUIGETSU!" Karin si sedla a voda jí stékala dolů po zápěstí. Byla
celá od bahna. Předtím než mohla zabručet něco dalšího Sasuke
promluvil.

"Suigetsu, Karin! Přestaňte se chovat jako děti! Na tuhle noc se
utáboříme tady, takže Suigetsu padej a najdi nějaké suché dřevo,
které bychom mohli použít na oheň, Karin jdi najít nějakou řeku, aby
si se umyla a Juugo, Sakura a já rozestavíme tábořiště. Teď jděte
předtím než toho budete litovat."

Všichni ho nechtěně poslechli, kromě Suigetsa, ten vypadal že je
dokoce šťastný, i když dostal nejhorší práci a to najít dřevo.
Karin, která byla promočená a špinavá rozmrzele vstala a šla najít
řeku nebo jezero. Sasuke si vydechnul a skočil dolů na zem
následován Juugem a Sakurou.

Tři z nich začali roztahovat přístřešek a potom sestavovat stany.
Když Juugo dokončil svou práci, otočil se a odešel pryč. Sakura se
ho chtěla zeptat kam jde, ale Sasuke ji umlčel.

"Neboj se, šel pro jídlo."

Sakura byla překvapená, že odpověděl na její otázku i když se ani
nezeptala. Sasuke a Sakura seděli pod přístřeškem, aby byli v teple
a trochu uschli. Seděli každý daleko od sebe úplně zticha. Přitáhla
si kolena k hrudníku a snažila se aby jí nebyla zima, teď když už se
nehýbala jí začínala být zima. Sasuke se na ní podíval, "je ti
zima?"

http://www.youtube.com/watch?v=dHBuLe8fszg
(prosím spusťe si tohle
až budete v této části :-))

Podívala se na něho a zakroutila hlavou, "Ne, jsem v pohodě."

O chvíli později se začala třást a Sasuke zakroutil hlavou.
"Lhářko."

Uchechtla se, "tak dobře je mi trochu zima."

Sasuke si sedl blíže k ní, takže se dotýkali jeden druhého, to
přimělo Sakuru zčervenat. Oba dva zírali před sebe a sledovali déšť.
"Kdy si začala tolik lhát?"

Podívala se na něho zmatená, "Sasuke, jen jsem žertovala."

"Ale tak to nevyznělo."

Podívala se na něho a setkala se s jeho pohledem a zamračila se.
Snažila se přijít na to, proč se jí ptá na takové věci. "Cítil by
ses líp kdybych ti slíbila, že ti budu vždy říkat pravdu Sasuke?"

"Nenaslibovala si mi toho už dost?" Řekl dívajíc se do dálky a pak
znovu na ni. Sakura cítila jak její srdce začalo zrychlovat, jak
vzpomínka probleskla její myslí.

FLASHBACK

"Mám rodinu a přátele, ale jestli odejdeš, pro mě to bude stejné
jako být sám."

"Od této chvíle, se pro nás otevírá nová budoucnost-"

"Já...Milujitě z celého svého srdce! Když tu se mnou zůstaneš
uvidíš, že toho nebudeš litovat! Každý den bude zábavný. Určitě
budeme šťastní. Udělám pro tebe cokoliv. Tak prosím zůstaň tady!
Pomůžu ti s tvou pomstou. Něco udělám! Tak prosím zůstaň tu se
mnou!...Jestli tu nemůžeš zůstat, tak mě vem sebou!"

"Ty jsi opravdu otravná."

"NEODCHÁZEJ! Jestli půjdeš budu křičet!"

"Sakuro.......Děkuji ti."

Sasuke-kun...

END FLASHBACK

Sakura přikývla zírajíc do země se smutnýma čima. Na chvíli se
odmlčela potom zašeptala, "hai..." Odvrátila od něho tvář. Ta
vzpomínka byla stále ještě v její mysli. Přemýšlela o té situaci
každý den přehrávajíc si ji stále dokola a zajímalo ji jestli tam
bylo něco co by mohla říct, aby ho přiměla změnit jeho názor. Sasuke
si všimnul, že od něho odvrátila tvář. Chtěl něco říct když spatřil,
že se vrací Karin. Byla totálně promočená a třásla se, ale byla
čistá.

"Kde je Suigetsu! Asi ho-" Pozastavila se pozorujíc scénu před
sebou. Sasuke a Sakura seděli vedle sebe doslova namáčknutí na sobě
a Sasuke nevypadal otráveně, "o co tady sakra jde!"

"Ach koukněte se na to, ona je tu znovu, a hned žárlí." Suigetsu
přišel nesouc hromádku dřeva pod svým pláštěm. Sasuke se na něho
otráveně podíval. "Našel jsem spoustu suchého dřeva pod spadlým
stromem nedaleko odtud, ale problém je kam to položíme všude je
mokro."

"SUIGETSU!"

Kouknul se na Karin a ušklíbnul se, "ano?"

"ARRGGHHHHHH!" Rozběhla se na něho s plameny v očích.

"KARIN! Jestli ty nebo Suigetsu znovu budete dělat bordel oba dva
vás samostatně zabiju." Otočila se na Sasuke, který náhle stál.
"Suigetsu polož ty klády támhle."

Nechápal proč po něm Sasuke chce aby položil ty klády na mokrou
zem, přikývnul odhazujíc hromádku dřeva na zem. "Katton: Goukakyuu
no Jutsu." Obrovská ohnivá koule se vznítila ze Sasukeho úst a dřevo
vzplálo.

"I když šíleně leje mělo by zůstat jasno." Sasuke si znovu sedl
vedle Sakury a to vytočilo Karin. Otočila se a začala si připravovat
svůj stan.

Večer byl pro jednou klidný. Oba Karin a Suigetsu se přestali hádat
a Juugo se později vrátil s rybami. Když uhasnul oheň šli všichni
spát. Sasuke stál u vchodu stanu čekajíc na Sakuru. Celou noc se
vyhýbala jeho pohledu. Po tom co vlezla do stanu uslyšela za sebou
zvuk zipu a šokovaně se otočila.

"Sasuke co to děláš?"

"Myslel jsem, že si nechtěla abych něco chytil?" Zeptal se s
chladným výrazem. Nevěděla co říct. Prostě jenom chtěla být sama a
vypadalo to, že ani to se jí nesplní. Přikývla a přikryla se po tom
co si zula sandále. Sasuke udělal to samé a lehnul si vedle ní. Měla
od něho odvrácenou tvář a její oči byly otevřené.

"Sakuro."

"Hai?"

"Ty víš, že si nemohla nic udělat."

Zavřela oči zabořujíc tvář do polštáře a navíc moc dobře věděla na
co narážel. "to už vím...Já jen..." Pocítila jak její srdce pálí
bolestí.

"Ty jen co?"

Hluboce a pomalu se nadechla, "jen si přeju abych to předtím
věděla."

Sasuke nečekal, že tohle řekne a nevěděl co říct. Naštěstí pro něho
Sakura pokračovala.

"Přesto nelituji toho co jsem ti řekla." Cítil jak koutky jeho úst
se jemně zvedly a přikývl. Správně, i když jsem si myslela, že to

nepomůže stále jsem byla schopná vyznat mu mé city a měla jsem šanci

vidět ho ještě jednou předtím než odešel. Jsem šťastná, že víš jak

se cítím Sasuke.

Sakura cítila jak koutky jejích rtů se zvedají a tak zavřela oči.

"Dobrou noc Sasuke."

"Aa."

____________________________________________________________________



Ráno se Sasuke vzbudil s rukama kolem jejího pasu, jejich těla byla
blízko a v teplu. Ušklíbnul se odtáhnouc svoji ruku a sednul si.
Ztráta tepla Sakuru probudila. "Sasuke?"

"Měli bychom vstávat už je pozdě." A rozepnul zip stanu.

"A ohayo, Sasuke."

Zarazil se když byl jen krok od vstupu a kouknul se zpátky na ni a
uvědomil se, že tohle mu už hodně dlouho nikdo neřekl.

"Aa." řekl šklebíc se.

Sakura se usmála a jak opustil stan posadila se a vynořila se minutu
po něm. O pár minut později se vynořili ostatní sbalujíc svoje
stany a přístřešek. Brzy potom co se probudili pokračovali v cestě
na stromech a naštěstí tentokrát nepršelo. Jednou se zastavili na
malou přestvku, a v tu chvíli si Sakura všimla, že Karin je stále ve
špatné náladě, celý den nepromluvila a Suigetsu taky ne. Vypadalo
to, že si všichni užívají vzácnou chvilku ticha. Netrvalo dlouho a
pokračovali v cestě.

"Cítím dvě velké chakry, které směřují sem a to rychle Sasuke."

Řekla Karin vyrušujíc ho z přemýšlení, "Za jak dlouho tu budou a
poznáváš je?"

Pro Sasukeho to byly dobré zprávy. Karin nikdy nepotkala Itachiho
takže nepoznala, že to byla ta správná chakra.

"Za mnou."

Sasuke najednou zamířil do křoví, Sakura ho následovala těsně za
ním. Karin, Suigetsu a Juugo zaskočili o chvíli později. "Potřebuji
abyste si všichni zamaskovali svoje chakry." Přikázal Sasuke

Všichni přikývli snažíc se dělat to nejlepší pro to, aby skryli
přítomnost své chakry. Od té doby co Sakura uměla perfektně
kontrolovat chakru tak to pro ni bylo snadné. Sasuke si všimnul, že
Sakury chakra byla první kterou už necítil. Podíval se na ni s
ohromením. "Co?"

Ušklíbnul se, "nic."

Juugo byl jediný kdo měl problémy se zamaskováním své chakry. Od té
doby co se prokletá pečeť a jeho chakra občas vymkly kontrole měl
vždy problémy s úplným zamaskováním chakry. Sakura se na něho podívala a všimla si, že je v hlubokém soustředění.

"Za chvíli se objeví, přímo támhle." Řekla Karin ukazujíc mezi stromy.

Sakura se zájmem sledovala jestli to opravdu budou Itachi a Kisame. Jak si myslela byly to dvě tmavé postavy nosící černé pláště s červenými mraky. Jeden z nich prudce zastavil, druhý o chvíli později.

"Itachi-san, co se děje?" Zeptal se muž s modrou kůží s velkým mečem na zádech brajíc meč za rukojeť.

"Myslím, že jsem právě teď pocítil nějakou chakru."

Sakura byla v šoku, že právě teď vidí Itachiho a Kisameho stojící na stromech. Okamžitě se podívala na Sasukeho. Mohla vidět, že jeho výraz se změnil a to k vzteku, ale bylo to méně než očekávala. Musel se opravdu naučit jak skrýt emoce.

"Možná bychom to měli zkontrolovat." Kisame si sundal meč ze zad. Itachi pokračoval s prohledáváním okolí se sharinganem. Sakura se podívala na něho a pak zase na Sasukeho, vypadají opravdu trochu odlišně.

Itachi se zastavil konečně zírajíc dolů na keř, kde se všichni schovávali. "Měl by ses úkazat. Tvoje schpnosti by se měli zlepšit."

Předtím než vyskočil se svými třemi společníky z keře Sasuke se obrátil k Sakuře¨, "zůstaň tu."

Chtěla protestovat, ale nedostala šanci, už byli pryč. Proč bych tady měla sakra zůsta?! To se mi nezdá! Počkat... Co když si stále myslí, že jsem slabá a proto mi přikázal abych zůstala tady?! Začínala zuřit přemýšlejíc o tom, neuvědomila si, že už si více nemaskuje chakru. Podívala se mezi stromy zvažujíc.

"Suigetsu?" Kisame vypadal pobaveně a překvapeně.

"Un, Kisame-san jak jsi se měl?"

Kisame se olíznul a zlostně se usmál, "to zní zábavně." Kisame udělal krok vpřed čekajíc, aby se mohl vrhnout na Suigetsa.

"Ohhh, není to zajímavé. Jak se máš Sasuke?" řekl Itachi dívajíc se na svého bratra s prázdným výrazem.

"Itachi! Zemřeš mou rukou."

Itachi vypadal, že byl v tu chvíli zaměřený na něco jiného a ignoroval svého bratra, "Kisame jdi a prozkoumej okolí." Jemně zavrčel, že musí opustit vyhlídku boje se Suigetsem. Kisame kývnul a seskočil z větve s nadlidskou rychlostí směrem ke keři odkud vyskočil Hebi.

"Měl by si vědět, že by si měl cestovat ve skupině ve čtyřech nebo méně bratře, více než to by mohlo přinést problémy.

Sasuke to sledoval s obavami, jak muž s modrou kůží s obrovsým mečem zmizel v záblesku. Sledoval jen pouze jednu věc, Sakura se připravila rozzáříc chakru ve svých pěstech. Všichni na stromech byli tak zabraní na to co se děje pod nima, že úplně zapomněli na Sasukeho nebo Itachiho. Dokonce i Sasuke, který nechtěl nic víc než zabít svého bratra se soustředil na Sakuru. O sekundu později se Kisameho žábrovitá tvář objevila skrz keř stojíc před ní. Zachichotal se, "Itachi-san o tomhle bude chtít určitě vědět." Sasuke byl celý rozptýlený, že neslyšel žádný hluk nebo pohyb který by vyšel z křoví. Co se to děje...Co se to děje...Proč-

"Co je špatně Otouto, vypadáš rozrušeně."

Sasuke zaskřípal zuby. Sakura... Vyskočil proti Itachimu jeho sharingan se spustil když se najednou zastavil uprostřed cesty zamezujíc sražení s tělem které letělo ve vzduchu. Všichni se v šoku podívali jak muž s modrou kůží odletěl z dosahu jejich pohledu.

"Co to doprdele?" ujelo Karin koukajíc se zpátky do keře sledujíc jak Kisame padal mezi stromy a narazil do větve. "Ježiš Sasuke, nikdy si neřekl, že má super lidskou sílu." Řekl Suigetsu dívajíc se dolů na keř. Všichni včetně Itachiho se dívali dolů na keř. Itachi byl šokován tím, že viděl svého partnera proletět vzduchem. Náhle byl vysoce fascinován tím kdo byl v keři. Počkat, řekl ona?! O chvíli později vyšli z křoví růžové vlasy a bílý plášť. Itachi se pod svým pláštěm ušklíbl a o chvíli později byl pryč.

Sakura která vypadala rozzlobeně, měla ruce zatnuté v pěsti připravená bojovat. Přesto nečekala to co se stalo jako další. Vzhlédla aby viděla kde je její pronásledovatel a jestli se pravděpodobně uzdravil ze svého zranění když jí najednou zastínila výhled Itachiho tvář. Hluboce se nadechla a ukročilla zpět jak on vykročil vpřed.

"Sakuro-san neměla by si být s Narutem-kun?" Zamračila se naštvaná, že se ptal na Naruta, nestarala se o to, že ho nazval Naruto-kun. Pohodově se na ni ušklíbnul.

"ITACHI!"

Sasuke po něm skočil otrávený, že ho ignoroval a teď byl naštvaný, že se pokoušel navázat známost se Sakurou.

Sakura ho praštila, ale zjistila, že zasáhla jen vzduch o sekundu později pár silných rukou byl kolem jejího pasu. Jeho pohyby jsou pro mě příliš rychlé! Zápasila proti jeho rukoum a on jí sevřel těsněji. Sakura začínala vytvářet chakru ve své ruce, modré světlo začalo zářit. Namířila svou pěst okolo svého těla přímo k němu, ale Itachi byl pro ni příliš rychlí a vše co uhodila byl Kage bunshin. Otrávená zjistila, že ji stále drží, ale tentokrát ze předu. Podívala se na něho vyhnouc se jeho očím. "PUSŤ MĚ!" Ignoroval její výrok, snažíc se aby se podívala do jeho očí, ale pokračovala v odmítání. Dotknout se ho s její modře zářící rukou se ukázalo být těžší než si Sakura myslela. Pokračoval v pohybu dozadu a dopředu dokud ji konečně nepopadl za zápěstí a zkroutil jí ruku za záda.

"Kisame, pojďme."

Kisame se zasmál následujíc ho, zajímalo by mě co s ní chce dělat?

"ITACHI!" Sasuke skočil směrem k němu plný vzteku, "neutečeš mi!"

"Promiň Sasuke, ale potřebuju něco nejdříve dokončit."

"PUSŤ MĚ!" Zakřičela znovu zápasejíc proti jeho sevření. vzal její druhé zápěstí a znovu jí ho zkroutil za záda, tím donutil Sakuru přestat se snažit použít její ničivé jutsu nebo by si sama ublížila.

Pokračovala ve vyhýbání se jeho očím, "Pusť mě ty HAJZLE!" Zakřičela i když věděla, že jí stále drží ruce za zády. Snažila se promyslet co udělá, aby se vyprostila z jeho sevření. Itachi začínal být otrávený. Jaká problematická dívka... Jemně se naklonil dopředu a uvěznil její rty svými udržujíc svoje oči otevřené. Sakura se zarazila a zmrzlá šokem otevřela své oči. Využil šance přivést ji do bezvědomí. Její oči se začaly zavírat a o chvíli později její tělo ochablo. Konečně, pomyslel si Itachi odtahujíc se od ní a podívajíc se dolů.

Sasuke který útočil směrem k nim, viděl pouze jedinou věc. Sakura, která se vzpírala aby unikla, snažíc se použít své jutsu, které použila na něho proti Itachimu, vykryl její pohyby. O to se Sasuke nezajímal, ale když uviděl Itachiho jak ji poíbil, něco se v něm zlomilo a on aktivoval prokletou pečeť.

Itachi předal Sakuru Kisamemu, který si ji přehodil přes rameno. Potom si Itachi všimnul, že jeho přeměněný bratr se k němu blíží a je blíž a blíž. Udělal sérii pečetí pozorně sledujíc Sasukeho. O sekundu později ze země vystřelil velký oblak a Sasuke se zastavil těsně před nima. "ITACHI!" Byl přiměn to obletět v kruhu, snažil se uhodit velký mrak před sebou tak by je mohl dostat dřív než se jim podaří utéct.

Byl totálně zmatený, potřeboval rychle dostat zpátky Sakuru a zabít svého bratra" Konečně se dostal přes oblak a letěl na druhou stranu hledajíc zoufale mezi stromy hlavně růžovovlasou Kunoichi. Najednou zastavil na větvi, která se s takovým množstvím síly málem zlomila. Skočil směrem kde je viděl naposledy a začal hledat nějaké známky chakry. Sakuro...ne... "ITACHI!" Zakřičel frustrovaně. Skákal z větve na větvi nestarajíc se o to jestli ho jeho tým následuje nebo ne. O vše co se staral bylo najít ji a zabít ho.

"Sasuke!" Otočil se za zvukem svého jména a zjistil, že to byla Karin kdo ho volala. Byla doprovázená Suigetsem a Juugem. Nakonec vydechnul, zastavil se na větvi a vykřikl bolestí jak se vrátil z pečetě zpátky do normálu. pokračoval v prohlédavání okolí popadajíc dech.

"Karin! Můžeš je zaměřit?!"

Překvapená jeho tónem se odmlčela a potom prohledávala okolí. Chce jít po nich kvůli Itachimu? Nebo kvůli... ?

"MŮŽEŠ JE ZAMĚŘIT!" Zakřičel otočíc se k ní probudíc ji ze zamyšlení. Suigetsu a Juugo se o chvíli později zastavili překvapeni, že vidí Sasukeho bez dechu a frustrovaného. Karin se zamračila. Můžu je zaměřit ale...

"Ne je mi líto Sasuke, už jsou pryč z mého dosahu." Zalhala.

Sasuke uhodil do stromu vedle sebe a zastavil se rozhlížejíc se v hlubokém lese, Sakuro...

___________________________________________________________________________

"Naruto nesnaž se tolik." Řekl Kakashi.

Naruto skákal z větve na větvi dostávajíc se dál a dál pryč.

"Nemůžu! Sakura-chan je tam venku, potřebujem ji zpátky!"

"Tam kde jsme ji viděli naposledy se dostaneme až za dvy dny, a cestujeme už tři dny, od té doby co je to tak dlouho nemůžeme tak spěchat." Vysvětloval Kakashi.

"To vím jen se o ni bojím."

Hinata a Sai je tiše následovali. Hinata si přehrávala plán mise.

FLASHBACK

"Naruto, Kakashi, Hinato, Saii půjdete na tuto nápravnou misi. Od té doby co Uchiha Sasuke unesl Sakuru a vyhrožoval její smrtí nemůžeme je následovat stejně jako normálně. Budete hledat Uchihu a jeho tým a budete se je snažit zaznamenat. Jestli bude nějaká možnost jak zachránit Sakuru bez toho abyste ohrožovali její život tak to uděláte dostatečně rychle."

"Takže když si budeme myslet, že ji zabije nechcete abychom je zaregistrovali?" Zeptal se Sai.

"Správně a v tom případě je sledujte a shromážděte tak moc informací jak bude možné a ve chvíli kdybyste mohli ji zachraňte. Rozumíte?"

END FLASHBACK

Hinata sledovala Naruta skákajícího z větve na větev a pocítila k němu lítost, chudák Naruto-kun. Nejdříve ztratil Sasukeho-san a teď ztratil i Sakuru-san. Udělám vše co budu moct abych ti pomohla Naruto-kun.

_______________________________________________________________

http://www.youtube.com/watch?v=AvlOljF1G0Q

Sakura pocítila jak nabírá vědomí. Sevřela svoje oči k sobě a zachvilku je otevřela snažíc se rozeznat okolí kolem sebe. Otevřela oči podívajíc se na Uchihu Itachiho.

"Konečně jsi vzhůru." Řekl bez toho aby se obtěžoval se na ni podívat.

Všechno si pamtovala a nejhorší na tom bylo, že si pamatovala i ten polibek. Instinktivně si přiložila ruku na rty, to byl můj první polibek... Chtěla jsem poprvé políbit-

"Stále na to myslíš?"

Hned ji ztáhla zpátky a podívala se na něho pamatujíc si, že ji stále drží v náručí. Chvíli spolu bojovali očním kontaktem, onyxové oči ji pohled opláceli. Lehce zatřásla hlavou vzpomenouc si, že to není Sasuke ale Itachi. Upřela na něj naštvaný pohled, "proč si mě vzal sebou? K čemu jsem ti dobrá?"

Ušklíbnul se pozorujíc cestu před sebou, "to se včas dozvíš."

Byla naštvaná. Unesl ji od Sasukeho a ukradl jí její první polibek a teď ji unášel kdo ví kam a za jakým účelem, to nevěděla. Začala se mu znovu vpouzet.

"Chceš být znovu v bezvědomí?"

Přestala zírajíc na něj. "Všechno co stačí udělat je se ti nepodívat do očí!"

"No jsou i jiné způsoby jak tě přivést do bezvědomí, jako třeba uhodit tě do krku nebo jestli chceš můžu tě znovu políbit. Řekl podívajíc se na ni, aby viděl její reakci. Přestala se vzpouzet a odvrátila od něho pohled a zatnula svoje pěsti pocítíc jak se v ní bouří vztek. Byla rozčílená a frustrovaná, ale pod tím vším se jí chtělo plakat. Vědíc, že jí poprvé nepolíbil Sasuke, ale místo toho jeho zlý vražedný bratr Itachi. Nedovolila aby se na něho podívala nebo před ním plakala místo toho zůstavala naštvanou.

O chvíli později zahřmělo a ona sebou lehce trhla instinktivně se chytila jeho pláště. Podíval se na ni pocítíc zatáhnutí na svém plášti. Jak zjistila co udělala pustila se ho a vyhnula se jeho pohledu. Itachi lehce prokouknul její chovaní a podíval se pryč.

"Kisame, ta jeskyně támhle, by měla pro dnešní noc stačit."

"Dobře Itachi-san."

Sakura úplně zapomněla na vysokého muže, který vypadal jako žralok, kterého předtím uhodila. Všimla si, že okolí kolem Itachiho se najednou změnilo ve skáli a o chvíli později zastavil.

"Itachi-san půjdu najít nějaké dřevo na oheň předtím než začne pršet." O sekundu později byl Kisame pryč, nechajíc Itachiho a Sakuru samotné. Podíval se na ni a ona mu pohled oplatila.

"Polož mě dolů!"

Ušklíbnul se a něžně ji postavil na zem. Odstoupila si od něho celá otrávená. "Proč si mě unesl?!"

"Unesl? Neudělal to samé Sasuke když tě vzal od Naruta-kun?"

Byla zmatená a otrávená, proč tenhle chlap musí všechno vědět, je to tak otravné!

"Nikdy jsem neřekla, že mě Sasuke unesl!"

"To si neřekla."

Sednul si a opřel se o zeď pozorně ji sledujíc. Sakura byla z něho otrávená a naštvaná, šla ke kraji jeskyně přemýšlejíc o Sasukem a uvažovala o možnostech útěku.

"Být tebou tak se nepokouším utíkat."

"Kdo řekl, že o tom přemýšlím?"

Podívala se ven směrem k horám pozorujíc jak začíná pršet a mraky jsou blíž a blíž u ní. Byly tmavé a zlověstné. Itachi ji pozorně sledoval. Normálně nebyl nikdy zaujatý, ale z nějakého důvodu na něho udělala dojem a to ho otravovalo. Je to tím, protože jsem ji políbil?

Sakura vzdychla, Sasuke, Naruto chybíte mi. Sasuke doufám, že ti dnes v noci bude teplo. Překřížila své ruce a třela si kůži pod svým pláštěm. Přemýšlela o noci kdy Sasuke přišel do jejího stanu. Vidíc Sasukeho do poloviny slečeného a byl tak blízko u ní, to bylo něco o čem vždycky snila a co chtěla. Věděla, že od Itachiho a Kisameho by neutekla i kdyby se snažila. Zlobila se, že si to přiznala, ale věděla že je to pravda. Znovu vzdychla otočíc se. Najednou se zastavila když zjistila, že Itachi je přímo před ní. Červená zářila na jejích tvářích od té doby co myslela na Sasukeho. Ale Itachi si myslel, že jsou růžové z jiného důvodu.

Vyděšeně ukročila o krok zpět, "co chceš!" vyštěkla.

Zkoumal její zlostnou tvář, "chci tě trénovat."

"No tak to teda nik- počkej... cože?"

"Jsi genjutsu typ. Perfektně kontroluješ chakru, jsi medic Nin a jsi chytrá, to tě dělá chválihodnou učednicí."

Sakura byla ze všech těch komplimentů překvapená. Nikdy ji nikdo tak nepochválil, to jí přimělo trochu se začervenat, ale stále byla zmatená.

"Proč bych pod tebou měla chtít trénovat, jsi vrah."

"To je možná pravda, ale můžu tě naučit pár vzácných ninjutsu a genjutsu. Vypadá to, že Taijutsu už ovládáš, musíš jen zapracovat na své rychlosti."

Sakura ukročila další krok zpět. Mohla slyšet jak déšť venku zesílil. Uvažuju o tom co mi navrhl? Zabil Sasukeho rodinu! A jde po Narutovi kvůli Kyuubimu!

Přiblížil se k ní. Mohla cítit jeho teplý dech na své tváři. Sakura znovu ukročila zpět, ale zjistila, že nemohla jít dál, protože narazila do zdi. Měla bych se pohnout, je u mě příliš blízko...

"Budeš se ode mně učit nebo ne?"

Sakura se podívala do jeho očí vděčná že neměl sharingan. On a Sasuke mají skoro stejné oči... Najednou si něco uvědomila, že je u ní blíž a blíž. Kdyby mě trénoval osobně, měla bych větší šanci na to přivést Sasukeho zpátky.

Byli jen pár palců od sebe a ona konečně vyštěkla, "Udělám to."

"Uděláš to?"

"Ano, budu pod tebou trénovat."

Ušklíbl se spokojený s její odpovědí a šel si sednout znovu na místo kde byl před tím. "Tvůj trénink začne den po zítřku."

Sakura se ho chtěla zeptat proč až den po zítřku, když se vrátil Kisame s velkou hromadou dříví pod obouma rukama. "Itachi-san rozděláte oheň?"

"Aa."

Sakura je pozorně sledovala. Sasuke on jsou si hodně podobní, až na to,že tenhle bastard zabil svou vlastní rodinu. Ale zajímalo by mě jaký měli předtím vztah?

Po tom co zapálil oheň všichni si sedli kolem snažíc se zahřát. Najednou zahřmělo a Sakura sebou v překvapení trhla.

"Strach z malé bouřky třešňový kvítku?" Zeptal se jí s výsměchem Kisame sedící na druhé straně ohně. Sakura na něj hodila zlostný pohled všimnouc si, že místo kam ho uhodila bylo lehce vyboulené a zbarvilo se do fialova, "co ta modřina? Bolí to moc?"

Zavrčel na ni. Itachi, který seděl vedle Sakury pocítil touhu se zasmát. Přiměla mě k smíchu? koutkem oka se na ni podíval. Byl si čím dál tím víc jistý, že s ní stráví více času.

Chvilku po tom co se zapálil oheň šli spát, přesto to pro Sakuru bylo jiné.

"Sakuro-san, pojď sem prosím."

Sakura se podívala na Itachiho zkoumajíc co by po ní mohl chtít uvažujíc jestli by ho mohla zmlátit, pak se zvedla a šla k němu.

"Co?"

"Posaď se na chvíli."

"Itachi-san nedělej nic co nemůžu udělat já." Řekl Kisame předtím než se otočil ignorujíc je. Sakura se na něho podívala a chtěla se mu vzepřít když na sobě ucítila paži, která ji stáhla dolů. Byla přinucená lehnout si. "Co to děláš?" Zeptala se ho, s otráveností v hlase.

"Nemůžeme dopustit aby si utekla, takže budeš spát vedle mě."

"COŽE!"

Najednou ucítila jak kolem ní roztáhl paže a přitáhl si ji blíže k sobě. Vypískla, což ho přimělo ušklíbnout se. "S tím nikdy nebudu souhlasit!"

"No vždycky můžeš spát vedle Kisameho. Hodně kolem sebe mlátí a jeho kůže je hrubá a hustá, ale to bude vadit tobě."

"Jo nebude mi vadit ženská společnost." Řekl Kisame a opřel se na jednom loktu a olíznul si rty.

Sakura se v duchu zhrozila, "nech si zajít chuť žraloku!"

Začala se vzpouzet snažíc se kroutit v jeho stisku. "PUSŤ MĚ!"

"Přestaň se vzouzet nebo půjdeš ke Kisamemu."

"Takže tak to je?! Nemám na výběr? Jako třeba být sama možná!"

"Správně, teď se přestaň vzpouzet, lehni si a jdi spát."

Stále se mu vzpouzela nechtíc být tak blízko u něho. Sasuke... Konečně ho to přestalo bavit a v jednom rychlém pohybu byl na ní držíc jí zápěstí nad hlavou. "Přestaneš s tím?"

"NE! Nechci spát vedle tebe nebo Kisameho. Proč mě nemůžeš jenom nechat NAPOKOJI!"

"Máš jenom dvě možnosti, teď jdi spát nebo tě k tomu přiměju."

"Oh tak tohle chci vidět." Řekl Kisame pozorujíc je znovu z opřeného loktu.

Sakura si vzpomněla na pocit jaké to bylo když jí drtil rty proti svým a přestala se vzpouzet, nechtěla aby se jí znovu dotknul. "FAJN!"

Itachi spokojený s její odpovědí z ní slezl a lehl si zpátky jako předtím s pažemi kolem jejího pasu. Cítila jak odpočívá na jejím pasu a byla v jednom ohni. Emočně se cítila křehká a zlomená a s tím nemohla nic udělat. Sasuke, přeju si aby si tu byl se mnou...

_________________________________________________________________


Sasukeho tým se na noc utábořil po strávení ze zbytku dne hledáním Itachiho, Kisameho a Sakury. Ležel ve svém stanu zírajíc do stropu a cítil se naštvaný a obával se. Všichni členi týmu si všimli, že od té doby co šel po Itachim byl opravdu v špatné náladě. Karin nadruhou stranu vypadala šťastnější než kdy předtím byla. Všichni věděli, že důvod jeho naštvání byl to, že Sakura byla pryč. Sasuke se vztekal ležíc ve svém stanu přemýšlíc o tom co se ten den stalo. Až tě příště uvidím Itachi, zabiju tě! Ty bastarde! Převalil se na druhou stranu. Podíval se na polštář a ztuhnul brajíc do ruky vlas z růžových vlasů, který tam ležel. Sakuro... Přemýšlel o tom kde by mohla být, když se mu najednou rozsvítila vzpomínka o Itachim jak jí neodkladně líbá. Zaskřípal zuby a zatnul ruce do pěstí, ten bastard za tohle zapltí!

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 skatelost108 skatelost108 | E-mail | Web | 3. října 2009 v 10:46 | Reagovat

úžesně dlouhé xD prosím dašlí dílek co nejrychleji:)

2 ajdalenka25 ajdalenka25 | Web | 3. října 2009 v 15:12 | Reagovat

Pěknéééé!!!!
PS:NIKOLKO OČEKÁVÁM DÁREK!:D

3 Michiko chan Michiko chan | Web | 4. října 2009 v 20:41 | Reagovat

Ahoooj Babu ta povídka je čím dál ti úžasnější. Vážně na to že nemam ráda sasu saku povídky tak tahle mě vážně bavím. Moc se těším na další díl.

4 Babu Babu | E-mail | 6. října 2009 v 18:52 | Reagovat

Wow! Moc vám děkuju! skatelost ty píšeš tak úžasné povídky moc díky! ^^ Jsem ráda, že se ti líbí Michiko chan je pro mě pocta, že se ti líbí moje povídka ikdyž nemáš ráda ten pár... Moc si toho vážím.... =)

5 Rika Rika | Web | 10. října 2009 v 14:05 | Reagovat

Já cu další!! xD

6 serena serena | 18. října 2009 v 19:07 | Reagovat

to je užasná povídka honem další

7 ruth ruth | 7. listopadu 2009 v 13:37 | Reagovat

ahojte kedy bude dalsi diel chycena prosim strasne ma bavi

8 Babu Babu | Web | 7. listopadu 2009 v 20:16 | Reagovat

Ach omlouvam se vsem povidku jsem mela uz skoro dopsanou ale nekde se jim bohuzel zapomnela (4 kapitola) ale uz ji mam dopsanou a zitra ji poslu kolce mailem ;-)

9 ruth ruth | 9. listopadu 2009 v 19:45 | Reagovat

super uz sa tesim je to cool

10 ruth ruth | 9. listopadu 2009 v 19:54 | Reagovat

a aby to bolo dlhe ako toto prosiiiimmmmmm

11 ruth ruth | 11. listopadu 2009 v 19:09 | Reagovat

kedy to uz bude zblaznim sa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama